14 C 239/2020-30 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o [anonymizováno 6 slov]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nevrátila žalobkyni zařízení, a to modem [anonymizována tři slova], jehož převzetí potvrdila na zakázkovém listu ze dne [datum], vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila a žalobkyně řádně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci. Žaloba byla podána původně u Okresního soudu v Mostě, který vydal ve věci platební rozkaz, následně ho zrušil pro nemožnost jeho doručení žalované a postoupil věc Okresnímu soudu v Lounech jako soudu místně příslušnému. Okresní soud v Lounech ve věci nařídil jednání na den [datum], ze kterého se žalobkyně řádně omluvila. Je nutné zdůraznit, že žalovaná nevyužila svého práva, jednání ve věci se nezúčastnila, přestože jí bylo předvolání k jednání doručeno do vlastních rukou a žalovaná se z tohoto jednání ani žádným způsobem neomluvila. Z listinných důkazů připojených k žalobě, a to smlouvy o [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum], všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] pro domácnost (VOP), ceníku služeb [právnická osoba], zakázkového listu a předžalobní upomínky vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o [anonymizováno 6 slov]. V rámci ostatních objednaných služeb byl sjednán i pronájem zařízení modem, který je výše specifikován. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná předmětný modem vrátila po ukončení smlouvy, stejně tak jako neuhradila smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za nevrácení předmětného výše uvedeného modemu. Soudu tak nezbylo, než návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 859 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na uhrazení nákladů řízení ve výši 5 119 Kč, neboť se v tomto případě jednalo o formulářovou žalobu a přiznání takových to nákladů řízení by bylo v rozporu s příslušnou judikaturou.