11 C 138/2020-99 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 353,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] (dále také„ původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne [datum] prostřednictvím sítě internet smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr s výší úvěrového rámce 35 000 Kč, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem splácet. Žalovaný doručil původnímu věřiteli prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Původní věřitel následně prověřil totožnost dlužníka, kladně posoudil jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslal dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku původního věřitele tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný čerpal celkem částku 22 400 Kč. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 17 353,36 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum], obchodní podmínky, potvrzení o platbách, výpisy z účtu, standardní informace o spotřebitelském úvěru, soubor identifikačních údajů žalovaného, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní upomínku ze dne [datum]. Smlouva je záznamem, podle kterého se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr v prvním případě do výše 35 000 Kč, v druhém případě do výše 50 000 Kč. Listiny neobsahují podpis žalovaného ani původního věřitele. Výpisy z účtu jsou záznamem původního věřitele o výběrech částek a zbývající částce k zaplacení. Dle potvrzení o platbách a sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], které soud vyžádal, byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] zaslána dne [datum] částka 13 000 Kč, dne 19. 2. 2018 částka 2 400 Kč, dne [datum] částka 7 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným žalobkyni a postoupení oznámil žalovanému dopisem ze dne [datum] podaným téhož dne dle podacího lístku k poštovní přepravě. V oznámení současně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání dopisem ze dne [datum]. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 22 400 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 353,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění dle výzvy podané k poštovní přepravě dne [datum], tj. od 14. 2. 2020 do zaplacení, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum], třídenní lhůta uplynula dne [datum], do prodlení se žalovaný dostal následujícího dne. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě prokázání smlouvy o úvěru žalobkyně neprokázala svá tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 5. V řízení byla převážně úspěšná žalobkyně, žalovaný měl úspěch pouze v nepatrné výši úroku z prodlení. Soud proto uložil dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 071 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za dva úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby), jeden úkon ve výši 150 Kč (jednoduchá výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH ve výši 221 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud má za to, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Jedná o tzv.„ formulářovou žalobu“ mající podobu využitého (ustáleného) vzoru, kterou je uplatňován nárok vůči spotřebiteli ze skutkově i právně obdobné věci, kdy je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem, vymáhané plnění nepřesahuje 50 000 Kč. Tato právní úprava vychází ze skutečnosti, kdy pro advokáta žalobce je méně náročné provádění opakujících se úkonů právní služby než v případě individuálně specifikované věci.