7 C 138/2021-31 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, podle kterého by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 720 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný provozoval motorové vozidlo a to osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 2. 4. 2020 do dne 8. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 68 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Výše příspěvku činí za toto období 4 420 Kč (68 x 65 Kč). Dále žalobkyně požadovala po žalovaném poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou odeslanou dne 26. 8. 2020, aby příspěvek zaplatil do 30 dnů, dne 10. 9. 2020 byla žalovanému výzva doručena. Dne 5. 2. 2021 byla žalovanému zaslaná předžalobní výzva. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně již v podaném návrhu vyjádřila svůj souhlas s tímto postupem a žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř.. Žalobkyni bylo usnesení č.j. 7 C 138/2021-21 ze dne 15. 7. 2021 doručeno do datové schránky dne 28. 7. 2021, zásilka žalovaného byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 3. 8. 2021, zásilku připravenou k vyzvednutí si v úložní době nevyzvedl a 10. dnem od tohoto data se má za doručenou, dne 17. 8. 2021 byla zásilka pro žalovaného vložena do domovní schránky adresáta. Ve stanovené lhůtě se účastníci nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Dne 30. 8. 2021 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět o částku 4 720 Kč, kterou žalovaný uhradil dne [datum], tedy po podání žaloby. Žalobkyně uvedenou částku zúčtovala na jistinu dlužné částky. 5. Z předložených listin bylo zjištěno, že výzvou k úhradě příspěvku do [anonymizována tři slova] ze dne 26. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši 4 420 Kč za období od 2. 4. 2020 do dne 8. 6. 2020, kdy shora uvedené vozidlo nebylo pojištěno (za 68 dní po 65Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení. Upomínkami ze dne 2. 12. 2020, ze dne 13. 1. 2021 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 2. 2021 odeslanou právní zástupkyní žalobkyně téhož dne na poslední známou adresu žalovanému byl žalovaný upomenut o zaplacení příspěvku a nákladů uplatnění. 6. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle ustanovení § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle ustanovení § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 7. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, neboť došlo k částečnému zpětvzetí žaloby (§ 96 odst. 2 o. s. ř.) a to dříve, než začalo jednání, v takovém případě není třeba k zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí souhlasu žalované strany a částečné zpětvzetí žaloby je účinné (§ 96 odst. 3,4 o. s. ř.). 8. Podle ustanovení § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Řízení bylo zastaveno co do částky 4 720Kč uhrazené žalovaným dne [datum], které žalobkyně zúčtovala na jistinu. Předmětem řízení zůstal zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4 720 Kč od 10. 11. 2020 do [datum] ve výši 340 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z žalované částky 4 720 Kč za uvedené období ve výši 340 Kč, neboť byl v prodlení se zaplacením žalované částky. Nárok na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle ustanovení § 146 odst. 2 jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 11. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem), tři režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b), a 21 % DPH. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.