7 C 174/2021-47 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se podanou žalobou vedeno pod sp. zn. [spisová značka] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto o zrušení spoluvlastnictví k podílu v Okresním stavebním bytovém družstvu [obec] a dále o zaplacení částky ve výši 62 640Kč z důvodu, že žalovaná sama užívá byt účastníků za dobu od března 2016 do března 2019. Ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví a zaplacení částky 62 640 Kč. Za situace, kdy se účastníci jako bývalí manželé do tří let od zániku manželství nedohodli na vypořádání společného jmění a žádný z nich nepodal žalobu o vypořádání společného jmění, pak marným uplynutím tříleté lhůty pro vypořádání společného jmění vzniklo účastníkům ve vztahu k členskému podílu podílové spoluvlastnictví. Ohledně vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví vedené pod sp. zn. [spisová značka] došlo mezi účastníky k mimosoudnímu vyřešení věci a řízení bylo v této věci v návaznosti na zpětvzetí žaloby zastaveno. 2. Usnesením ze dne 10. 6. 2021 č. j. [číslo jednací] bylo řízení ve věci o zaplacení částky ve výši 62 640 Kč vyloučeno k samostatnému řízení. 3. Požadavek na zaplacení částky 62 640Kč žalobce odůvodnil tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne 11. 5. 2015 č. j. [číslo jednací] s právní mocí ke dni 1. 7. 2015. V době tří let od dne právní moci rozsudku o rozvodu manželství neuzavřeli dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů bývalých manželů, nebylo zahájeno soudní řízení ohledně vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Vzhledem ke skutečnosti, že účastníci řízení v zákonné lhůtě neuzavřeli příslušnou dohodu ani nebylo ohledně vypořádání společného jmění účastníků vedeno žádné soudní řízení, po uplynutí tří let ode dne, kdy rozsudek o rozvodu manželství účastníků řízení nabyl právní moci, došlo k přechodu z režimu společného jmění do režimu podílového spoluvlastnictví. Každý z účastníků je tak majitelem podílu o rozsahu ideální ½. S podílem účastníků v Okresním stavebním bytovém družstvu [obec], [IČO] je neoddělitelně spjato užívání bytu [číslo] [adresa žalobce a žalované]. Žalobce po rozpadu manželského vztahu opustil společnou domácnost účastníků na adrese [adresa žalobce a žalované], pokoušel bezúspěšně s žalovanou na vypořádání družstevního podílu domluvit. Žalované byla prostřednictvím zástupkyně žalobce zaslaná předžalobní výzva ze dne 27. 8. 2018 obsahující představu žalobce o vzájemném vypořádání účastníků. Žalovaná byt, jehož užívání je neoddělitelně spjato se společným podílem účastníků řízení v bytovém družstvu, užívala výlučně sama a tento stav trval nepoměrně dlouho, neboť žalovaná dlouhodobě bojkotovala vzájemné vypořádání účastníků řízení. Žalobce žádá úhradu částky odpovídající ½ obvyklého nájemného v místě a čase, za to, že žalovaná užívala společný majetek obou účastníků řízení, a to bez jakékoli satisfakce pro žalobce, jako druhého z vlastníků dané hodnoty, když zároveň žalobce s takovým to způsobem užívání bytové jednotky nevyslovil souhlas. Dle žalobce obvyklé nájemné v daném místě a v čase se pohybuje kolem 4 000 Kč za měsíc a žádá úhradu poloviny z této částky za jeden měsíc užívání daného bytu žalovanou za poslední tři roky, tedy za posledních třicet šest měsíců (od března 2016 do března 2019), v souhrnu nárok žalobce činí částku 72 000 Kč. Výdaje spojené s užíváním daného bytu, tedy i povinnost žalobce se podílet se na výdajích na tzv.„ úhradách za užívání“, dle předpisu těchto plateb činí 519 Kč. Žalobce tedy od svého nároku v částce 72 000 Kč odečetl částku odpovídající částce 9 360 Kč (36 x 260 Kč) a požaduje za to, že žalovaná sama užívá společný majetek obou účastníků 62 640 Kč. K tvrzení žalované, že žalobce může nadále užívat určité pokoje, doplnil, že žalobce v minulosti opustil společnou domácnost a nemá a po odchodu z této domácnosti neměl v úmyslu se do ní, či jen do vybraných místností vracet, což bylo žalované známo a může tak užívat celý byt. 4. Žalovaná s návrhem nesouhlasila, potvrdila, že žalovaný opustil společnou domácnost v roce 2010 dobrovolně. Poukázala na společný majetek účastníků, který dle žalované měl žalobce ve svém držení. V předmětném bytě žalovaná užívá jen jednu místnost, tak jak byt užívala ještě před rozvodem manželství. Žalovaný užíval obývací pokoj a ložnici a jsou mu stále k dispozici, rovněž má stále klíče od bytu. 5. Výpovědí žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že se odstěhoval ze společného bytu v roce 2010, před jeho odstěhováním užívali byt dle dohody účastníků, a to žalobce užíval obývací pokoj a ložnici, žalovaná užívala dětský pokoj, společně měli k dispozici kuchyň a sociální zařízení, žalobce platil nájem asi 2 500 Kč a žalovaná platila energie. V roce 2010 si odnesl jen oblečení, do bytu se již nechtěl vrátit, klíče od bytu si nechal, když asi půl roku do bytu docházel, než si odstěhoval své věci. Důvodem jeho požadavku o zaplacení částky je to, že žalovaná užívala jeho věc a platí, pokud někdo užívá věc někoho jiného, pak má povinnost platit nájem. Žalovanou nevyzval, aby mi platbu za užívání bytu hradila. Pokud jde o podíl v bytovém družstvu, potvrdil, že mimosoudně tento podíl převedli, získali částku 1 450 000 Kč a tuto částku si rozdělili na polovinu. 6. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 3. 2004 bylo zjištěno, že na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu vydaného představenstvem OSBD vzniklo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu [číslo] v [obec], ul. [adresa] sestávající z kuchyně 3 pokojů s příslušenstvím, vzniklo právo společného nájmu manželů, společným nájemcem je manželka [jméno] [příjmení] [datum narození] a vzniklo společné členství manželů. Smlouvu za nájemce podepsala žalovaná. 7. Dle výpisu z katastru nemovitostí v [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] je jako vlastník předmětného bytu zapsáno Okresní stavební bytové družstvo [obec]. Dle výpisu z účtu, měsíčního předpisu nájemného a záloh platný od 1. 4. 2016 činily úhrady za užívání částku 519Kč, zálohy za služby 630Kč, celková měsíční úhrada byla ve výši 1 149Kč. Žalovaná hradí z účtu 1 150Kč (úhrada družstvu), 1 650 Kč platba za plyn, 890Kč platba za elektřinu. 8. Z protokolu o jednání ze dne 11. 5. 2015, rozsudku Okresního soudu v Lounech č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 1. 7. 2015, bylo zjištěno, že manželství účastníků uzavřené dne 17. 7. 1970 bylo rozvedeno, v roce 2010 se žalobce odstěhoval ze společného bytu. 9. Z žádosti o přidělení bytu, aktualizace údajů žadatele o městský byt vyplývá, že žalovaná v žádosti o byt uvedla, že nevlastní byt, po vypořádání SJM bude nutné byt prodat a bude bez bydlení. V dopise z 29. 4. 2015 žalovaná navrhuje žalobci možnost uzavření dohody o vypořádání společného majetku pro dobu po rozvodu manželství s tím, že by dohodu nechala připravit. Listina rozdělení majetku po rozvodu bez data obsahuje sdělení žalobce, že dne 11. 5. 2015 proběhlo rozvodové stání a návrh na vypořádání majetku (družstevní byt, garáž, [značka automobilu]). Dopisem – druhý pokus o majetkové vypořádání po rozvodu bez data adresoval žalobce žalované návrh na vypořádání majetku (družstevní byt, garáž, [značka automobilu], [značka automobilu]). Dopis žalobce z 31. 7. 2017 adresovaný žalované obsahuje upozornění na běžící lhůtu pro vypořádání společného jmění manželů, na zásady pro rozdělení majetku v případě po uplynutí zákonné tříleté lhůty. V dopise bez data sdělila žalovaná, že je ochotna zbytek vyplatit ve splátkách 1 000Kč měsíčně v případě, že nebude souhlasit s jejím návrhem na vypořádání majetku po rozvodu, ponechá věc na rozhodnutí soudu. Dopisem z 24. 9. 2017 reagoval žalobce na návrh žalované na rozdělení společného majetku. Dopisem z 13. 8. 2018 informoval žalobce žalovanou, že zaplatil daň z garáže, požádal o uhrazení poloviny. Právní zástupkyně žalobce dopisem ze dne 27. 8. 2018 zaslala žalované návrh žalobce ohledně vypořádání podílu v bytovém družstvu a požadavek na zaplacení částky 62 640Kč. 10. Z vyjádření [anonymizováno] reality [právnická osoba] ze dne 1. 6. 2020 se podává, že cena obvyklého pronájmu u bytové jednotky [číslo] o velikosti 3+1, [adresa] s podílem na společných částech [číslo] je cca 10 000Kč. 11. Podle ustanovení § 3074 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku odst. 1 (dále o. z.) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 12. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2.). 13. Podle ustanovení § 703 z. č. 40