9 C 186/2021-38 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 086 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč za poplatek včetně pojištění ve výši 3 084 Kč, který se žalovaný zavázal řádně a včas zaplatit v 43 týdenních splátkách po 188 Kč. Dále ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč za poplatek včetně pojištění ve výši 6 152 Kč, který se žalovaný zavázal řádně a včas zaplatit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně a včas neplnil svoje závazky, právní předchůdce žalobkyně od shora uvedených smluv odstoupil. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byly postoupeny i pohledávky za žalovaným. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne svůj závazek vůči žalobci zcela neuhradil, nezbylo žalobkyni než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný byl v průběhu celého řízení nekontaktní, nečinný a proti žalovaným nárokům nevznesl žádné námitky. 3. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2395 a následující o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dále že v průběhu tohoto smluvního vztahu žalovaný uhradil na úvěr [číslo] částku 4 000 Kč a na úvěr [číslo] částku 2 150 Kč, naposledy hradil dne 13. 3. 2016 a následně se dostal do prodlení s úhradou dlužných částek, proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a nesplacené pohledávky zesplatnil, a že žalovaný ani po opakovaných výzvách svůj závazek neuhradil. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný tak, že žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku 16 086 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 855,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 503,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 891,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 335,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 260,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 260,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaný se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřil, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.