11 C 80/2022-43 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 795,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 20. 8. 2019 prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], který měl být splacen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 795,60 nejpozději k 20. 12. 2019. Původní věřitel poskytuje půjčky prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti byl žalovanému zaslán návrh úvěrové smlouvy, který žalovaný akceptoval. Žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, BRKI), kdy nedošlo k pochybnostem ohledně platební schopnosti žalovaného. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 4 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 795,60 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2021. 2. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. bez přítomnosti zástupce žalobkyně a žalovaného. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, výzvu k úhradě ze dne 3. 12. 2021 včetně podacího lístku. Smlouva o úvěru je formulářem, který neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Z textu vyplývá, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč s datem poskytnutí 20. 8. 2019 na dobu 122 dnů s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 795,60 Kč Dle zprávy České spořitelny a. s., kterou soud vyžádal, byla dne 20.8.2019 zaslána původním věřitelem na shora uvedený účet žalovaného částka 4 000 Kč s variabilním symbolem, kterým je rodné číslo žalovaného. Dopisem ze dne 3. 12. 2021 podaným téhož dne k poštovní přepravě původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení žalované pohledávky žalobkyni a žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky do tří dnů. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících, je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení nebylo prokázáno ani zaslání žádosti o úvěr ze strany žalovaného. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 4 000 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění dle výzvy ze dne 3.12.2021, podané téhož dne k poštovní přepravě, tj. od 10.12.2021 do zaplacení, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 6.12.2021, třídenní lhůta uplynula dne 9.12.2021, do prodlení se žalovaný dostal následujícího dne. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení tak měli účastníci cca stejný úspěch jako neúspěch. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.