7 C 199/2021-61 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu a doplnění žaloby, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 83 520 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 4. 6. 2019, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 5 100 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 20,74 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 100 Kč. Dále žalovaný zvolil doplňkovou službu životní pojištění, za kterou se zavázal zaplatit poplatek ve výši 720 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 80 týdenních splátkách po 737Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla stanovena na 15. 12. 2020. Uhradil pouze částku 4 500 Kč, poslední platba ze strany žalovaného byla uhrazena dne 12. 7. 2019. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku 54 420 Kč zahrnující jistinu ve výši 30 000 Kč, dlužnou úhradu za služby ve výši 24 420 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 535,78 Kč (úrok ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 000Kč od 16. 12. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 213,13 Kč (z dlužné jistiny od 16. 12. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), úrok z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 20,74% ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 15. 3. 2019, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 19,07 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Dále žalovaný zvolil doplňkovou službu životní pojištění, za kterou se zavázal zaplatit poplatek ve výši 600 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 760Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla stanovena na 8. 5. 2020. Uhradil pouze částku 16 500 Kč, poslední platba ze strany žalovaného byla uhrazena dne 12. 7. 2019. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku 29 100 Kč zahrnující jistinu ve výši 22 335,60 Kč, dlužnou úhradu za služby ve výši 6 764,40 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 2 981,58 Kč (úrok ve výši 19,07 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 335,60 Kč od 9. 5. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 563,49 Kč (z dlužné jistiny od 9. 5. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), úrok z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 19,07% ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného obsažené v kartě zákazníka, dokladů uvedenými v této kartě. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaný se k jednání nedostavil. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] dne 15. 3. 2019 soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 45 600 Kč, která zahrnuje částku 25 000 Kč, úrok ve výši 5 000Kč, administrativní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a pojištění ve výši 600 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 760 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Z karty zákazníka ze dne 15. 3. 2019 podepsané žalovaným soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalovaného, kdy žalovaný potvrdil příjem ve výši 40 540 Kč a příspěvek na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 2 000 Kč a osobní výdaje 5 000 Kč, další výdaje 16 216Kč, celkem výdaje ve výši 23 216 Kč, z toho použitelný měsíční příjem ve výši 17 324 Kč (rozdíl příjmy-výdaje). V kartě zákazníka jsou zaškrtnuty jako ověřené doklady výpis z živnostenského rejstříku, složenky – příjmy, k osobě žalovaného je uvedeno, že v domácnosti žije s rodiči, je svobodný pracuje jako OSVČ, dále je zaškrtnut údaj o předložení nájemní smlouvy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] dne 4. 6. 2019 soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 58 920 Kč, která zahrnuje částku 30 000 Kč, úrok ve výši 5 100Kč, administrativní poplatek ve výši 6 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 100 Kč a pojištění ve výši 720 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 80 týdenních splátkách po 737 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 80 týdenních splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 20,74 %. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako fixní po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Z karty zákazníka ze dne 4. 6. 2019 podepsané žalovaným soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalovaného, kdy žalovaný potvrdil příjem ve výši 54 331 Kč a výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 5 000 Kč a osobní výdaje 5 000 Kč, náklady podnikání ve výši 8 149 Kč, splátky úvěru 3 420 Kč, celkem výdaje ve výši 21 569 Kč, z toho použitelný měsíční příjem ve výši 32 762 Kč (rozdíl příjmy-výdaje). V kartě zákazníka jsou zaškrtnuty jako ověřené doklady výpis z živnostenského rejstříku, složenky – příjmy, nájemní/podnájemní smlouva, k osobě žalovaného je uvedeno, že bydlí v nájmu, vede samostatnou domácnost, je svobodný pracuje jako OSVČ. Ze seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021, podacího lístku ze dne 22. 2. 2021 vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Výzvou k plnění ze dne 13. 5. 2021 předané k poštovní přepravě dne 14. 5. 2021 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. 5. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalované ohledně jeho příjmů a výdajů. Deklarované čistý příjem z činnosti OSVČ nebyl ničím doložen, zejména daňovým přiznáním. Předložené složenky-příjmy, dostatečně nepotvrzují tvrzený čistý příjem žalovaného, k výdajům nebyly předloženy žádné doklady o výdajích (doklad SIPO, výpis z účtu). Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018