7 C 85/2021-66 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala žalobu a doplnění žaloby, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 713,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 7. 2020 prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč splatný dne 13. 8. 2020. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Pokud ovšem žalobce ověřil vlastníka účtu již při uzavírání jiné smlouvy, tedy smlouvy na odlišném portfoliu, než uvedené [příjmení], již není toto vyžadováno. V tomto případně již nebylo po klientovi vyžadováno zaslání ničeho pro ověření vlastnictví účtu, to již bylo žalobcem ověřeno v minulosti na základě uzavření jiné smlouvy. Žalobkyně hodnotí schopnost žadatele splácet, zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Pro zjištění kreditního skóre bylo vycházeno ze specifikace klienta - počet dětí – 0, zaměstnanec, výše čistého měsíčního příjmu 17 500 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, výdaje domácnosti 13 000 Kč. Byla provedena lustrace žalovaného v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, přičemž dotaz do registru [příjmení] byl proveden s výsledkem bez negativní informace v [příjmení], dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru [příjmení] a ISIR byl proveden s výsledkem – v registrech bez záznamu. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky (které jsou v předmětných souvislostech jedněmi ze zásadních hledisek, zmiňovaných i směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z níž právní úprava posouzení úvěruschopnosti. Dne 13. 8. 2020 byla uhrazena částka 0,01 Kč. Předmětem žaloby je částka 5 713,99 Kč, kterou tvoří neuhrazená jistina ve výši 4 999 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 150 Kč, úrok z prodlení ve výši 5,73 Kč od 8. 2. 2021 do 16. 2. 2021 a dále do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,63 Kč od 8. 2. 2021 do 16. 2. 2021, zákonný úrok z prodlení z částky 5 713,99 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,63 Kč od 8. 2.2021 do 16. 2. 2021 od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 30 dní od odeslání bylo žalovanému poskytnuto k úhradě celé dlužné částky a zákonný úrok z prodlení z částky 5 713, 99 Kč od 16. 2.2021 do zaplacení ve výši 8,25 %. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslaná předžalobní výzva. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaný se k jednání nedostavil. 4. Z listin předložených žalobkyní, a to formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové smlouvy ze dne 18. 6. 2020, úvěrová smlouva ze dne 14. 7. 2020, kopie OP, výpisu čerpání, sazebníku platného od 8. 4. 2018, předžalobní výzva k plnění ze dne 8. 1. 2021, poštovní podací arch z 11. 1. 2021, výpis proplacení smlouvy, potvrzení o provedené platbě, potvrzení o provedení dotazu do registru FO sdružení SOLUS, úvěrové zprávy, printscreen ze [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zjištěno, že na základě smlouvy datované 18. 6. 2020 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000Kč, který není předmětem tohoto řízení. V registru FO sdružení SOLUS k rodnému číslu žalovaného nebyl nalezen žádný závazek po splatnosti. Dle úvěrové smlouvy datované 14. 7. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč a datem splatnosti 13. 8. 2020 a žalovaný se zavázal tento úvěr za sjednaných podmínek vrátit. Dle opisu výpisu proplacení smlouvy, výpisu čerpání a zprávy [právnická osoba] ze dne 25. 6. 2021, kterou soud vyžádal, byla dne 14. 7. 2020 připsána na účet žalovaného č. [bankovní účet] částka 5 000 Kč. Dopisem ze dne 8. 1. 2021 podaným dle podacího archu k poštovní přepravě dne 11. 1. 2021 byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky do třiceti dnů od sepsání výzvy. Předloženými důkazy nebyla doložena tvrzení o osobních, rodinných a majetkových poměrech žalovaného, zaměstnanecký poměr, měsíční příjem ve výši 17 500 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, výdaje domácnosti 13 000 Kč, nebyla zjištěna výše výdajů. Z důkazů nelze učinit závěr o výši příjmů a výdajů na straně žalovaného, která byla posouzena při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele splatit úvěr. 5. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného, o jiném právním posouzení. Důkazní břemeno k prokázání těchto skutečností nese žalobkyně. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brán