11 C 72/2023-32 — Okresní soud v Lounech

Žalobce podal u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhal po žalovaném zaplacení částky 110 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce zapůjčil dne 6. 2. 2020 žalovanému částku ve výši 135 000 Kč, splatnou do 6. 2. 2021, na účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný na účet žalobce dne 20. 4. 2020 poukázal částku ve výši 20 000 Kč, dne 3. 8. 2020 částku ve výši 10 000 Kč a dne 2. 10. 2020 částku ve výši 20 000 Kč Celkem žalovaný ve lhůtě splatnosti žalobci uhradil pouze částku 50 000 Kč a neuhradil částku ve výši 85 000 Kč. Uznáním dluhu ze dne 6. 8. 2022 žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši 85 000 Kč navýšený o kompenzaci za prodlení, tedy celkem částku ve výši 110 000 Kč uznal, a zavázal se jí zaplatit do 31. 12. 2022 na účet žalobce číslo [bankovní účet]. Částku 110 000 Kč žalovaný žalobci dosud neuhradil. Žalovaný je tak od 7. 2. 2021 do 31. 12. 2022 v prodlení s platbou částky 85 000 Kč a od 1. 1. 2023 v prodlení s platbou částky 110 000 Kč. Soud věc rozhodl dle ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalobce předložil uznání dluhu podepsaného žalovaným, podle kterého žalovaný uznal, že ke dni 6. 8. 2022 dluží žalobci částku 85 000 Kč, když žalobce mu půjčil částku 135 000 Kč, kterou mu poskytl ze svého účtu na účet žalovaného. Dle ústní dohody měl celou částku vrátit do jednoho roku, tj. do 6. 2. 2021, celkem vrátil částku 50 000 Kč. Žalovaný souhlasí s navýšením dlužné částky o 30 000 Kč jako kompenzaci za prodlení a žalovaný se zavázal uhradit částku 110 000 Kč na účet do 31. 12. 2022. Dopisem ze dne 21. 3. 2023 byl žalovaný vyzván zástupcem žalobce k úhradě dluhu do 7 dnů od doručení výzvy. Dle dodejky se zásilka vrátila zpět zástupci žalobce. V posuzovaném případě byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouva o zápůjčce. Žalovaný v době splatnosti dlužnou částku nevrátil. Žalovaný svůj dluhu uznal co do důvodu a výše a v souladu s ustanovením § 2053 občanského zákoníku se má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Nárok na zaplacení částky 30 000 Kč pak soud posoudil jako dohodu o náhradě škody vzniklé prodlením. Soud shledal návrh za důvodný a návrhu vyhověl. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 141 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce byl zcela úspěšný. Soud proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 23 226,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 500 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 110 000 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze dvou úkonů (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky 2 750 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 650 Kč ve výši 3 076,50 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.