12 C 95/2023-94 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému dne , datum, částku , částka, . Tuto částku žalobkyně žalovanému poskytla na jeho úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, , celkem částku , částka, , v 77 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, nehradil řádně a včas sjednané splátky a právnímu předchůdci žalobkyně dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která ke dni , datum, činila na dlužném úvěru částku ve výši , částka, a na dlužném souhrnném poplatku částku ve výši , částka, , celkem , částka, . Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne , datum, . Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným částkou , částka, , s úrokem ve výši 14,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ani na tuto nijak nereagoval, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu.2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Z předložených důkazů pak bylo zjištěno a prokázáno, že dne , datum, na základě žádosti žalovaného o úvěr, mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s tím, že žalovaný se zavázal zaplatit též souhrnný poplatek ve výši , částka, , celkem částku , částka, , který splatí v 77 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Dále bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným a tato skutečnost pak byla žalovanému oznámena dopisem ze dne , datum, . Dále bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o. s. ř. ze dne , datum, .5. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi účastníky byla ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle § 257/2016 Sb. uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byl pak ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. sjednán úrok se sazbou 14,49 %. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru pak právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému částku , částka, , částka , částka, byla sjednána jako souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný úvěr uhradí v 77 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, zbývá nezaplacena na dlužném úvěru částka ve výši , částka, a na dlužném souhrnném poplatku částka ve výši , částka, , celkem , částka, . Nebylo prokázáno, že by tuto žalovaný uhradil a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný.6. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, tedy smluvních úroků a úroků z prodlení, když výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).