5 C 218/2023-17 — Okresní soud v Lounech

1. Manžel se svým návrhem domáhal rozvodu manželství a uváděl, že se manželé vzájemně odcizili, nežijí ve společné domácnosti. 2. Manželka s návrhem souhlasila. 3. Soud po provedeném dokazování, a to výslechu účastníků a listinných důkazů vzal za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U obou se jedná o manželství druhé. Děti se z manželství nenarodily. Manžel v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že manželství považoval za spokojené asi do léta [rok], kdy se oženil manželčin syn, tím byly jejich děti, které měli mimo manželství zajištěné a on se rozhodl, že mu bude lépe v rámci své rodiny, chce se starat o svého vnuka. V roce [rok] v době covidu, aby nenakazil manželku se převážnou dobu zdržoval na ubytovně v [obec], kterou má plně vybavenu, začalo mezi manžely docházet k odcizení s tím, že společné hospodaření zaniklo v [měsíc] [rok], intimní na přelomu roku [rok] [rok]. K manželce se již necítí být citově poután, známost s jinou ženou nenavázal. Manželka jako účastníce řízení uvedla, že manželství považovala za spokojené do roku [rok], v té době se účastníci začali odcizovat, což mělo za následek zánik jejich společného soužití, jak uvedl manžel. V současné době k manželovi rovněž citová pouta nechová, známost s jiným mužem neudržuje. Oba účastníci vyloučili možnost obnovení manželského soužití. 4. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva, má za to, že účastníci splnili všechny zákonné předpoklady pro rozvod manželství, manželství je rozvrácené, pouze formálním svazkem, účastníci žijí od roku 2021 odděleně. Současně soud zjistil příčinu rozvratu manželství, kterou shledal v neschopnosti účastníků řešit vyvstalé manželské problémy, což vedlo k vzájemnému odcizení manželů a zániku jejich společného soužití. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem aplikace § 23 zák. č. 292/2013 Sb., soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.