11 C 44/2024-49 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem ve výši 2 800 Kč a částku 889 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému dne 16. 5. 2023 poskytnut úvěr bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný jej mohl zaplatit kdykoli za dobu trvání smlouvy. Žalovaný měl splácet každý měsíc úrok ve výši 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 7 000 Kč, úrok za první měsíc doby čerpání úvěru výši 2 800 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení, tj. od 19. 9. 2023 do 24. 1. 2024 ve výši 889 Kč.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků.3. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 5. 2023, potvrzení o platbě, oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru, výzvu k úhradě ze dne 24. 1. 2024 včetně podacího lístku. Smlouva o úvěru je formulářem, který neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Z textu vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč na dobu neurčitou. Dle potvrzení o platbě byla ze shora uvedeného účtu žalovaného dne 16. 5. 2023 převedena na účet žalobkyně částka ve výši 0,01 Kč. Dle potvrzení o platbě byla na účet žalovaného dne 16. 5. 2023 převedena částka 7 000 Kč. Dopisem ze dne 24. 1. 2024, podaným dle podacího lístku téhož dne k přepravě, zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení částky 22 940,07 Kč z titulu uzavřené smlouvy do tří dnů.4. Žalobkyně dále předložila občanský průkaz žalovaného a přehled transakcí na účtu č. , č. účtu, za prosinec 2022 až květen 2023, ze které vyplývá, že žalovaný měl příjem cca 27 000 Kč měsíčně, opakovaně však čerpal půjčky od , Anonymizováno, a dalších nebankovních subjeků, jeho výrazné výdaje pak tvořily náklady označené „gambling“ (tipsport. cz apod).5. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. , právnická osoba, s ustanovením § 118a odst.1 a 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni zejména poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. Převod bagatelní částky z účtu žalovaného na účet žalobkyně před tvrzeným uzavřením smlouvy uzavření smlouvy neprokazuje. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 7 000 Kč žalobkyní na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 2. 2024. Žalovanému byla výzva k plnění zaslaná dne 24. 1. 2024, doručena v souladu s fikcí dle občanského zákoníku dne 29. 1. 2024 a žalovaný měl plnit do tří dnů, tedy do 1. 2. 2024. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. I v případě prokázání uzavření smlouvy o úvěru je zřejmé z dosud předložených důkazů, že žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, když poskytla úvěr žalovanému, který si opakovaně půjčoval u nebankovních subjektů a příjmy z půjček využíval k sázení. Úvěrová smlouva by v takovém případě byla neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně by měla též jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě čerpané částky ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení měla žalobkyně úspěch pouze v rozsahu 65 %, žalovaný měl úspěch v rozsahu 35 %. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 530 Kč, tj. 30 % (65% -35%) z celkových nákladů řízení ve výši 1 768 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), dva režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 168 Kč. Předžalobní upomínku soud posoudil jako hmotněprávní výzvu k plnění. Soud přiznal náhradu nákladů řízení, i když žalobkyně nezaslala žalovanému po hmotněprávní výzvě ještě další předžalobní upomínku. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 506/2015, není-li dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení), není dán důvod sankcionovat „pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy. Je zřejmé, že žalovaný svůj dluh ani po doručení žaloby ve lhůtě 7 dnů neplnil.7. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, když žalovaný měl dostatek času žalovanou pohledávku uhradit.