13 C 56/2024-11 — Okresní soud v Lounech

Manželka podala návrh na rozvod manželství.Manžel se k návrhu připojil.Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před , úřad, . Z manželství se narodily tři děti, které jsou v současné době již zletilé.Manželé za příčinu rozvratu manželství označili rozdílné názory na společný život. Oba vyloučili vzájemné citové vazby a možnost obnovení manželského soužití. Společné soužití ukončili již v roce , rok, .Podle § 755 Občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je v současné době zcela formálním svazkem, jelikož netvoří rodinné společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Pokud se jedná o příčinu rozvratu manželství, tuto soud shledal ve vzájemném citovém odcizení účastníků a z toho plynoucího nezájmu o společné soužití.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 z.ř.s..