14 C 30/2024-38 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 9. 2. 2024 domáhala, aby soud určil, že je vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je od , datum, m.j. vlastníkem těchto nemovitostí, když právními předchůdci žalované, kteří jsou uvedeni v katastru nemovitostí byli , jméno FO, a , jméno FO, , nedostatečně identifikovaní vlastnici každý v rozsahu ½, a to na základě smlouvy trhové ze dne , datum, . právní předchůdci žalobkyně manželé , jméno FO, , narozený , datum, , zemřelý dne , datum, a paní , jméno FO, , narozená , datum, nabyli pozemek stavební parcela , hodnota, , jejíž součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, v , adresa, , na základě kupní smlouvy uzavřené formou notářského zápisu číslo , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně nabyla tyto nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, od svých rodičů. Žalobkyně zdůraznila, že již její rodiče užívali své nemovitosti společně s nemovitostmi specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku, když předmětné nemovitosti byly užívány jako jeden celek a dohromady oploceny jedním plotem. Žalobkyně zdůraznila, že parc. č. , hodnota, je veden jako zahrada a vždy byl užíván společně k domu čp. , Anonymizováno, v , adresa, . Žalobkyně tak užívá po celou dobu předmětné nemovitosti a domnívala se, že je vlastníkem obou pozemků a že se jedná o jeden pozemek, Anonymizováno2. Žalobkyně užívá ve spojení se svými právními předchůdci – rodiči pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, již od roku , Anonymizováno, , kdy rodiče nabyli sousední pozemek st. parc. číslo , Anonymizováno, , přičemž již tehdy byly oba pozemky oploceny dohromady jako jeden funkční celek. Žalobkyně má za to, že dle jejího názoru již tehdy začala běžet vydržecí doba. Držba nebyla nikdy nijak rušena a původní plot byl zbudován ještě předtím, než rodina žalobkyně nemovitost zakoupila. Do dnešní doby nikdo neuplatnil své vlastnické právo ani nevyzval žalobkyni k jejich vyklizení. Žalobkyně i její právní předchůdci se po celou dobu o pozemky starali a udržovali je v dobrém stavu, přičemž přístup na ně neměly jiné osoby. Žalobkyně má tak za to, že jsou splněny podmínky pro mimořádné vydržení dle § 1095 občanského zákoníku.3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí, když má za to, že žalobkyně nemůže být v dobré víře a není možné předpokládat, že se v minulosti jednalo o jeden pozemek, když zdůraznila, že předmětem tehdejší koupě byla jen st. č. , Anonymizováno, s domem čp. , Anonymizováno, v , adresa, , nikoliv však nemovitost, která je předmětem tohoto řízení. V průběhu jednání u Okresního soudu v Lounech žalovaná současně poukázala na judikát číslo , hodnota, , ze kterého vyplývá, že pokud právní předchůdci žalobkyně užívali nemovitost od roku , Anonymizováno, , mohlo dojít k vydržení již pro ně a vlastníky by tak byli oni.4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, a to notářským zápisem sepsaným před notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem v , adresa, dne , datum, , ze kterých soud má za prokázané, že rodiče žalobkyně , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nyní , jméno FO, se na základě uzavřené kupní smlouvy staly vlastníky nemovitostí st. p. , Anonymizováno, a rodinného domku čp. 123 v obci , adresa, . Z darovací smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a jejími rodiči , jméno FO, a , jméno FO, , nyní , jméno FO, , ze dne , datum, má soud za prokázané, že předmětné nemovitosti, tedy st. p. č. , Anonymizováno, a nemovitost čp. 123 v Košticích darovali v plném rozsahu se všemi součástmi a příslušenstvím jmenovaní rodiče své dceři – žalobkyni. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly , datum, .5. Soud dále provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, , ze kterého má za prokázané, že pokud se týká pozemku číslo parcelní , Anonymizováno, , zahrada o výměře , Anonymizováno, m2 jsou jako vlastníci uvedeni , jméno FO, a , jméno FO, – nedostatečně identifikovatelní vlastníci. Tato skutečnost vyplývá i ze zápisu z pozemkové knihy, kde se tyto osoby staly vlastníky předmětné nemovitosti, a to na základě smlouvy trhové ze dne , datum, .6. Nad rámec tvrzení žalobkyně týkající se mimořádného vydržení soud provedl důkaz čestným prohlášením pana , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, , který prohlásil čestně, že parcela číslo , Anonymizováno, v obci , adresa, byla vždy užívána jako oplocená a nedílná součást parcely číslo , Anonymizováno, . Jmenovaný zdůraznil, že v Košticích pobývá od svého útlého mládí a do nemovitosti na parcele číslo , hodnota, (1 spolu s parcelou , Anonymizováno, docházel za dětmi tehdejších majitelů. Zdůraznil, že od roku , Anonymizováno, bydlí v domě čp. , hodnota, v , adresa, , jehož součástí je parcela číslo , Anonymizováno, , která přímo sousedí s dotčenou parcelou číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno7. V neposlední řadě soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí LV , hodnota, pro obec , adresa, , ze které má za prokázané, že v současné době pozemky číslo , Anonymizováno, –zahrada o výměře , Anonymizováno, m2 je ve vlastnictví , Anonymizováno, . Z informace o pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, pro obec , adresa, a parcelní číslo , Anonymizováno, pro obec , adresa, má soud za prokázané, že obě nemovitosti spolu přímo sousedí.8. Výše uvedené skutečnosti soud shrnul v celkovém skutkovém stavu a následně posoudil dle práva. V průběhu řízení bylo nadevší pochybnost prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí parcely číslo , Anonymizováno, s domem čp. , hodnota, v obci , adresa, , přičemž právní účinky vkladu práva jí vznikly ke dni , datum, , a to poté, kdy jí předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy darovali její rodiče. Její rodiče byli vlastníky těchto nemovitosti od roku , Anonymizováno, na základě notářského zápisu sepsaného dne , datum, . Z předmětného dokazování má soud za prokázané, že parcela číslo , Anonymizováno, přímo sousedí s parcelou číslo , Anonymizováno, v obci , adresa, a z tvrzení žalobkyně i z čestného prohlášení pana , jméno FO, vyplynulo, že oba dva pozemky byly vždy užívány společně a byly oploceny jedním plotem. Soud považuje za prokázané, že takto byly užívány vždy, minimálně od doby, kdy se vlastníky pozemku , Anonymizováno, stali rodiče žalobkyně.9. Podle ustanovení § 1095 občanského zákoníku uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Vzhledem k tomu, že k vydržení vlastnického práva dle § 1089 a 1091 občanského zákoníku je potřebná nepřerušená doba trvající deset let, je lhůta pro mimořádné vydržení dvacetiletá. Dle příslušné judikatury nejvyššího soudu soud zdůrazňuje, že platí, že pro posouzení případu není potřeba prokazovat poctivost držby, avšak nesmí zde být nepoctivý ´úmysl držitele. Je zjevné, že v tomto případě žalobkyně prokázala poctivost držby předmětného pozemku od roku , Anonymizováno, , tedy dobu delší, než předpokládá ustanovení § 1095 občanského zákoníku. Pokud se týká námitky žalované s odkazem na rozhodnutí nejvyššího soudu uvedeném v judikátu číslo , Anonymizováno, je nutné zdůraznit, že rodiče žalobkyně se staly vlastníky nemovitosti v roce , Anonymizováno, a vlastnictví pozbyli v roce , Anonymizováno, . Mohli se tak teoreticky domáhat pouze vydržení řádného dle tehdejších ustanovení platného občanského zákoníku, avšak k tomuto nikdy nepřikročili. Žádná skutečnost tak nebrání tomu, aby soud návrhu žalobkyně vyhověl s tím, že žalobkyně splnila veškeré podmínky, které předpokládá občanský zákoník, a to konkrétně ve svém ustanovení § 1095 pro mimořádné vydržení předmětné nemovitosti tak, jak je specifikována v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.10. Žalobkyně měla ve věci zcela úspěch a požadovala náhradu nákladů řízení, soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 712 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající ze čtyř úkonů právní služby po 1 500 Kč, tj. 6 000 Kč, čtyř režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1 200 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši v částce 1 512 Kč, když právní zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátkyní DPH.