ECLI: ECLI:CZ:OSLN:2024:17.C.36.2024.1 Datum: 2024-02-27 Předmět: o zaplacení 14 581,33 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. null/null Sb.", "§ 2048 z. č. null/null Sb.", "§ 122 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 513 z. č. null/null Sb.", "§ 160 z. č. null/null ["smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 14 581,33 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 115a (99/1963 Sb.), § 2395 (null/null Sb.), § 2048 (null/null Sb.), § 122 (null/null Sb.).
1. Žalobkyně se obrátila dne 12. 9. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 14 581,33 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 28,09 % ročně v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 447 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 15 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze 3 944 Kč. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 7. 6. 2023. Žalovanou částku 14 581,33 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 12 481,33 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 600 Kč, smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč (3 × 500 Kč), příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 822,58 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 487,68 Kč, vše kapitalizováno ke dni 11. 9. 2023, a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Žalovaný v řízení na základě výzvy soudu svým postojem dal najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní po posouzení jeho úvěruschopnosti dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 28,09 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 447 Kč. RPSN činila 34,7 %. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s každou splátkou. Strany si dále sjednaly náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z předložené kopie občanského průkazu /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, karta klienta, metodika posouzení úvěruschopnosti, dohledání informací o činnosti klienta, kopie občanského průkazu žalovaného, výpis z běžného účtu žalovaného, úvěrová zpráva, kopie výpisu z katastru nemovitostí/. Žalovaný úvěr čerpal prostřednictvím svého bankovního účtu ve výši 15 000 Kč, se splácením splátek se však dostával do prodlení /viz sdělení banky o majiteli účtu, výpis čerpání, splátek a úhrad/, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni 7. 6. 2023 splatným /viz oznámení o zesplatnění včetně dokladu o odeslání/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku, včetně dokladu o odeslání/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru, žalobkyně jakožto úvěrující osoba po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem vrátit v 12 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 15 000 Kč, nehradil však příslušné splátky řádně a včas, neboť se dostal se splácením jednotlivých splátek do prodlení. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto přiznal žalobkyni částku 14 581,33 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny ve výši 12 481,33 Kč včetně sjednaného úroku (dílem v kapitalizované a dílem v dále běžící výši). Soud vyhověl žalobkyni i ohledně požadované smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami a též ohledně sjednaných poplatků za každý měsíc vymáhání v celkové výši 600 Kč, když tato ujednání jsou v souladu s limity stanovenými v zákoně o spotřebitelském úvěru.11. Pokud však jde o příslušenství uplatněného nároku v podobě zákonného úroku z prodlení, soud žalobě vyhověl jen částečně. V důsledku nehrazení sjednaných splátek úvěru řádně a včas se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Podle § 513 o. z. se příslušenstvím pohledávky rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, mezi které patří právě smluvně sjednaný poplatek za každý měsíc vymáhání. Žalobkyně však požadovala uhradit z nákladů spojených s uplatněním pohledávky i zákonné úroky z prodlení (tj. příslušenství z příslušenství), které však oprávněně požadovat nemůže, jelikož zákon tuto možnost nepřiznává (stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení pouze z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 481,33 Kč a z dlužné smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, a to za období, které žalobkyně požadovala, tedy od 22. 6. 2023 do zaplacení. Ve zbytku (tj. z dlužných poplatků za každý měsíc vymáhání ve výši 600 Kč) pak soud nárok na zaplacení úroku z prodlení zamítl.12. , adresa, k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.