CS · EN DE FR brzy

17 C 74/2024-64 — Okresní soud v Lounech

ECLI: ECLI:CZ:OSLN:2024:17.C.74.2024.1
Datum: 2024-03-19
Předmět: o zaplacení 12 515 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. null/null Sb.", "§ 2395 z. č. null/null Sb.", "§ 588 z. č. null/null Sb.", "§ 2048 z. č. null/null Sb.", "§ 122 z. č. null/null
["smlouva o úvěru""neplatnost právního jednání""bezdůvodné obohacení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 12 515 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 101 (null/null Sb.), § 118a (99/1963 Sb.), § 118a (null/null Sb.), § 2395 (null/null Sb.).
1. Žalobkyně se obrátila dne 6. 9. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 12 515 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www., Anonymizováno, .cz) dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a s případnými dalšími poplatky nejpozději do 3. 4. 2023. Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 10 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze 1 Kč. Žalobkyně účtovala žalovanému v souladu se shora uvedenou úvěrovou smlouvou smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z částky jednotlivých splátek v prodlení. Žalovanou částku 12 515 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 9 999 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem 330 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 198 Kč, poplatky za SMS servis ve výši 98 Kč, poplatky za prodloužení splatnosti ve výši 990 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 300 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 600 Kč, příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 5. 9. 2023 ve výši 82,29 Kč, a následně z běžícího zákonného úroku z prodlení od 6. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a dalšími poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku nejpozději do 3. 4. 2023. RPSN činila 48,3 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky jednotlivých splátek v prodlení. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 100 Kč za vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů, e-mailů a zaslání obyčejného psaní, a ve výši 130 Kč v případě psaní doporučeného, od 1. 5. 2022 byla výše sjednocena na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu, který dodnes není veden v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra /viz úvěrová smlouva na č. l. 52-55, sazebník na č. l. 37-39, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 47-51, potvrzení o identifikační platbě na č. l. 40, kopie občanského průkazu žalovaného na č. l. 25 a 44, výpis z databáze neplatných dokladů na č. l. 17/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 10 000 Kč, avšak svůj dluh neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši 1 Kč/viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 62, potvrzení o vyplacení úvěru na č. l. 27, sdělení banky o majiteli účtu na č. l. 16, výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 26/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva na č. l. 45, podací arch na č. l. 29/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu, tedy stanovení kreditního skóre dlužníka při využití statistického modelu, v rámci kterého vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky (dále jen „MLS“), a to jednak pro samotného žalovaného, tak i pro domácnost žalovaného (ačkoliv pouze žalovaný je účastníkem úvěrové smlouvy), dále zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech SOLUS a NRKI (a lustrací s negativním výsledkem v registrech CEE a ISIR). Žalobkyně nijak neověřovala žalovaným uvedené příjmy žalovaného ve výši 70 000 Kč čistého měsíčně, ani další tvrzené příjmy ostatních (blíže nespecifikovaných) členů domácnosti ve výši 23 000 Kč, žádným způsobem neověřovala ani výdaje, když pro výpočet MLS žalovaného vycházela toliko z výdajů sestávajících z částky životního minima domácnosti ve výši 5 995 Kč a výše ostatních splátek žalovaného úvěrovým společnostem (mimo žalobkyni) v celkové výši 5 133 Kč měsíčně, přičemž pro účely výpočtu MLS domácnosti dále využila statistické minimální výdaje na bydlení ve výši 11 161 Kč (žalovaný uvedl měsíční výdaje domácnosti 0 Kč), a dále vycházela z životního minima členů domácnosti ve výši 11 560 Kč. Ačkoliv žalobkyně uvádí, že uvedený systém, vycházející z obvyklých statistických dat se žalobkyni osvědčil pro nižší % řádně nesplácených úvěrů (dle žalobkyně se do procesu soudního vymáhání dostane pouze 1,5 % všech schválených a uzavřených úvěrových smluv), nemá žalobkyní vybraný způsob pro schvalování poskytování úvěrů faktický vliv na hodnocení soudu o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť v daném konkrétním případě žalobkyně vycházela pouze z dat uvedených ze strany žalovaného, aniž by tyto jakýmkoliv způsobem ověřovala, počítajíc s nižší statistickou pravděpodobností nesplácení s ohledem na výši poskytnutého úvěru jakožto i výši splátek. Dle názoru soudu však nelze zcela rezignovat na prověřování skutečných příjmů a výdajů žalovaného (případně i jeho domácnosti, pakliže z těchto údajů vychází), a to zejména za situace, kdy ze samotného zkoumání žalobkyně vyplývá, že žalovaný má splátky jiným věřitelům (vyjma žalobkyně) ve výši 5 133 Kč měsíčně, tedy v poměrně vysoké výši. Dále žalobkyně pro výpočet MLS žalovaného jako jedné osoby nikterak nezapočítává výdaje na domácnost, a (veškeré) výdaje na živobytí přebírá z životního minima žalovaného /viz potvrzení o provedení ověření bonity klienta na č. l. 36, metodika posouzení úvěruschopnosti na č. l. 42-43/. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splác

Citovaná ustanovení

§ 118a (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.