9 C 182/2024-156 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech dne 10. 6. 2024 domáhal toho, aby soud zrušil spoluvlastnictví nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, a rozhodl tak, že se výlučným vlastníkem nemovitostí stane žalovaný , Jméno žalovaného, . Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce společně s žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky tak, že žalobce vlastní spoluvlastnický podíl ve výši 1/3 a žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl ve výši 2/3 na pozemku parc.č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je zemědělská stavba bez čp/če, pozemku parc.č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , pozemku parc.č. , Anonymizováno, zahrada, pozemku parc.č. , Anonymizováno, , zahrada a pozemku parc.č. , hodnota, , ostatní plocha, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Žatec. Žalobce dále uvedl, že nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným, neboť mezi účastníky panují dlouhodobě velice nepříznivé osobní vztahy a jakákoli dohoda ohledně správy společných nemovitostí je zcela vyloučena. Rovněž tak mezi účastníky je zásadní rozpor ohledně tržní hodnoty nemovitostí, kdy žalobce je toho názoru, že nemovitosti mají hodnotu minimálně 15 mil. Kč a z toho důvodu požaduje peněžitou náhradu za svůj spoluvlastnický podíl ve výši 5 mil. Kč. Ostatní způsoby vypořádání, než přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného, neshledává možnými, neboť nemovitosti tvoří jeden funkční celek, a proto jejich reálné rozdělení není možné, už jenom z důvodu narušení vzájemných vztahů, a prodej ve veřejné dražbě rovněž neshledává jako akceptovatelný, zejména z pohledu žalovaného, který nemovitosti trvale užívá.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v tom smyslu, že se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví souhlasí a rovněž souhlasí i s navrženým způsobem, tj. že se stane výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a žalobci za jeho spoluvlastnický podíl ve výši 1/3 poskytne adekvátní finanční kompenzaci odpovídající skutečné tržní hodnotě nemovitostí. Za tímto účelem si nechal zpracovat dva znalecké posudky, ze kterých vyplývá celková tržní hodnota nemovitostí na částku 10 247 090 Kč. Rovněž dodal, že nadále panuje neshoda ohledně hodnoty nemovitostí, a tudíž i o výši vypořádacího podílu, neboť žalobce je přesvědčen, že nemovitosti mají tržní hodnotu mezí 15 a 20 mil. Kč, což neodpovídá skutečnosti a žalovaný s touto hodnotou nemůže souhlasit.3. Soud ve věci provedl účastníky navržené důkazy, ze kterých učinil příslušná skutková zjištění. Z výpisu z listu vlastnictví č. , hodnota, dle stavu ke dni 10. 6. 2024 soud zjistil, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky uvedených nemovitostí zde zapsaných, a to tak, že žalobce je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 1/3 a žalovaný je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu ve výši ¾. Z e-mailu ze dne 10. 6. 2024 a z návrhu smírného řešení ze dne 21. 5. 2024 soud zjistil, že účastníci projevili snahu o smírné vyřešení věci, avšak jejich představy o výši vypořádacího podílu se zásadně lišily, kdy žalobce navrhoval jeho výši 5 mil. Kč a žalovaný navrhoval výši 2 mil. Kč. Ze znaleckých posudků Ing. , adresa, ze dne 24. 8. 2024 a č. , Anonymizováno, ze dne 24. 8. 2024 soud zjistil, že tento znalec ocenil celkovou tržní hodnotu všech nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, částkou 10 247 090 Kč. Z výpisů z mobilního bankovnictví žalovaného bylo zjištěno, že tento v současné době disponuje hotovostí ve výši 3 12 684,93 Kč. Vzhledem k tomu, že představy o tržní hodnotě nemovitostí byly mezi účastníky zásadně odlišné, soud k návrhu žalobce zadal zpracování znaleckého posudku zkušenému znalci zlého místních poměrů Ing. Petra Semeráta, který zpracoval znalecký posudek č. , č. účtu, ze dne 7. 3. 2025, ze kterého soud zjistil, že znalec porovnávací metodou určil obvyklou cenu všech předmětných nemovitostí částkou 8 100 000 Kč. Žalovaný závěry tohoto posudku zcela akceptoval a žalobce vůči posudku a použitým postupům vznesl množství námitek. Z tohoto důvodu byl proveden výslech znalce, při kterém znalec přesvědčivým způsobem zodpověděl všechny dotazy soudu a účastníků a vyvrátil veškeré námitky žalobce jako nedůvodné.4. Skutkový stav věci je tedy dán ve smyslu zjištěných skutečností, a sice že v současné době jsou účastníci řízení podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitostí, přičemž oba se shodují na tom, že již dále nemají v úmyslu setrvávat v tomto spoluvlastnickém vztahu a rovněž shodně navrhli, aby se výlučným vlastníkem nemovitostí stal žalovaný za současně uložené povinnosti vyplatit žalobci odpovídající finanční náhradu za spoluvlastnický podíl žalobce ve výši 1/3 vzhledem k celku.5. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat.6. Podle § 1140 odst. 2 o.z. může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.7. Podle § 1141 odst. 1 věta prvá před středníkem o.z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků;8. Podle § 1141 odst. 2 o.z. se spoluvlastníci vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.9. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o vypořádání spoluvlastníků.10. Podle § 1144 odst. 1 věta před středníkem o.z. platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci;11. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.12. Na základě výše zmíněných provedených důkazů, skutkových tvrzení účastníků a zmíněných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že v daném případě (ač mezi účastníky v osobním životě panují zásadní rozpory) se účastníci shodli jak na ukončení jejich spoluvlastnického vztahu, tak i na způsobu vypořádání, které rovněž soud považuje za nevhodnější, a sice přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalované, neboť tento nemovitosti trvale užívá, reálné rozdělení nemovitostí, které tvoří jeden funkční celek není účelné a s ohledem na osobní vztahy účastníků ani vhodné a nařízení prodeje ve veřejné dražbě nikdo nenavrhl a z důvodu bydliště žalovaného by tento postup nebyl obhajitelný. Spornou skutečností však nadále zůstávala otázka celkové obvyklé ceny všech nemovitostí, od čehož se odvíjí výše vypořádacího podílu. Tyto neshody však byly následně překonány závěry znalce Ing. Semeráta, jehož přesvědčivé odpovědi na položené otázky a celkové zdůvodnění použitých postupů a z nich plynoucích závěrů nakonec akceptoval i žalobce a ve svém závěrečném návrhu pak soudu navrhl, aby z těchto zjištěných skutečností vycházel a určil žalovanému zaplatit žalobci na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku 2 700 000 Kč, tedy stejně tak, jak to vyplynulo ze znaleckého posudku a jak to rovněž navrhl žalovaný ve svém závěrečném návrhu. Vzhledem k tomu, že žalovaný současně osvědčil, že disponuje částkou, která v plné míře pokryje hodnotu vypořádacího podílu, neměl soud důvod se od shodně navrženého postupu odchýlit a rozhodl tak, jak je to uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozsudku, a sice že se spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. , hodnota, zrušuje, žalovaný , Jméno žalovaného, se stává výlučným vlastníkem těchto nemovitostí a do tří dnů od právní moci rozsudku je povinen žalobci , Jméno žalobce, uhradit částku 2 700 000 Kč jako finanční kompenzaci za jeho spoluvlastnický podíl ve výši 1/3.13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl tak, že žádný z těchto účastníků nemá právo na jejich náhradu, a to jednak z důvodu charakteru daného řízení iudicii duplicis s odkazem na nález Ústavního soudu sp.zn. I.ÚS 262/20 ze dne 10. 11. 2020, tak i z toho důvodu, že v průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly odklon od ustálené rozhodovací praxe.14. Ohledně náhrady nákladů vzniklých České republice – Okresnímu soudu v Lounech soud rozhodne samostatným rozhodnutím, neboť při vyhlášení tohoto rozsudku nebyly dosud všechny vzniklé náklady známy.