19 C 406/2018-261 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] a na [list vlastnictví] pro katastrální území Lovosice, vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, kat. prac. [obec] a to v rozsahu v jakém byly pozemky identifikovány v příloze [číslo] příloze [číslo] znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení]. Následně žalobce pozemky, u kterých požadoval určit své vlastnictví, specifikoval údaji nutnými pro zápis do katastru nemovitostí tak, jak je uvedeno ve výroku I., II. a III. rozsudku. Uvedl, že byl založen dle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a vznikl zápisem do obchodního rejstříku dne [datum]. Do vlastnictví žalobce při jeho založení přešel privatizovaný majetek, který byl vymezen schváleným aktualizovaným Privatizačním projektem státního podniku Státní plavební správy v [obec] ze dne [datum]. Na základě tohoto schváleného Privatizačního projektu Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR vyňalo část majetku privatizované Státní plavební správy [obec], která byla blíže specifikována v Privatizačním projektu a byla zakladatelem, tj. Fondem národního majetku ČR vložena do [právnická osoba] přístavy a.s. Hmotná aktiva, tj. přehled všech pozemků ve vlastnictví [právnická osoba], jež mají zůstat v jeho základním jmění po celou dobu trvání této společnosti je uveden v příloze č [číslo] Privatizačního projektu. Uvedená příloha obsahuje výpisy z pozemkových knih a z evidence nemovitostí pro [část Prahy], [část Prahy], [část Prahy] [část obce], [část Prahy], [obec], [obec], [obec], [obec] a [obec]. V části 7 přílohy [číslo] Privatizačního projektu byly dle výpisu z evidence nemovitostí ze dne [datum] a dále dle historických údajů z pozemkových knih uvedeny nemovitosti v [obec], které jsou předmětem tohoto sporu (dále jako sporné pozemky). Uvedené pozemky v [obec] tak byly vyňaty z majetku Státní plavební správy [obec] a jako nepeněžitý vklad vloženy do žalobce při jeho založení, o čemž svědčí zakladatelská listina žalobce (notářský zápis o založení společnosti), kde je v části třetí a příloze [číslo] vymezen vkládaný majetek shodně jako v Privatizačním projektu. Vlastnické právo ke sporným pozemkům v [obec] přešlo na žalobce již dnem jeho vzniku, tedy [datum], neboť dle § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. v tehdy platném znění, přechod vlastnictví vyplýval přímo ze zákona, aniž bylo třeba registrace dle zvláštních předpisů. Nedopatřením však nebyla změna vlastnictví u sporných pozemků zaevidována v tehdejší evidenci nemovitostí (EN), avšak v roce 1992 nebyla evidence nemovitostí podmínkou vzniku vlastnického práva, neboť intabulační princip uplatňovaný v katastru nemovitostí (KN) ještě neexistoval. Po vzniku katastru nemovitostí však vlastnictví ke sporným pozemkům nebylo na žalobce zapsáno a uvedený stav trvá dodnes. Skutečnost, že sporné pozemky nejsou zapsány na Státní plavební správu [obec], ale na žalované [číslo]) a [číslo]), není podstatná, neboť žalovaní [číslo] [číslo] pouze vykonávají právo hospodařit s majetkem státu. To, jakým způsobem byly sporné pozemky v rámci organizační struktury státu převáděny, není podstatné, neboť Česká republika vystupuje dle zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích jako jediná právnická osoba a z vlastnického hlediska se tak jedná o spor mezi žalobcem a Českou republikou. Sporné pozemky uvedené v Příloze [číslo], část 7- [obec] byly tehdy identifikované na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] v tehdy platné evidenci nemovitostí, kdy však s ohledem na zavedení katastru nemovitostí sporné pozemky, tak jak jsou nyní v katastru nemovitostí identifikovány, neodpovídají identifikaci v Privatizačním projektu. Žalobce tak nechal zpracovat znalecký posudek znalcem z oboru geodézie kartografie-Ing. [jméno] [příjmení], který zkoumal vývoj evidence pozemků a určil, které nemovitosti v současném katastru nemovitostí odpovídají pozemkům ve vlastnictví žalobce. Následně k požadavku soudu byly pozemky na základě geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] řádně označeny údaji závaznými pro zápis do katastru nemovitostí tak, jak je uvedeno ve výrocích rozsudku. Protože žalovaní odmítají žalobci poskytnout součinnost pro zápis do katastru nemovitostí, který by odstranil rozpor mezi zapsaným a skutečným stavem, je podávána tato žaloba. Protože zapsaný stav ke sporným pozemků neodpovídá právní realitě, je na určení vlastnického práva dán i naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř. 2. Žalovaný [číslo] s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že je oprávněn s pozemky hospodařit, pozemky nabyl dle zákona č. 219/2000 Sb. od organizační složky státu-Státní plavební správy a to Zápisem o převodu nemovitostí mezi organizačními složkami státu ze dne [datum]. Uvedl, že je provozovatelem veřejného přístavu a ze Státního fondu dopravní infrastruktury byla zrealizována modernizace přístavu investiční akcí ISPROFIN [číslo] z investičního programu„ 327 520 Podpora rozvoje vodních cest“. Pokud by žalobě bylo vyhověno, bylo by nutno vymáhat vynaložené prostředky státu z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, neboť při realizaci této investice by byly porušeny podmínky a to vlastnictví přístavu státem a trvalé veřejné užívání. Případnou změnou vlastníka by došlo i k narušení konkurenčního prostředí v oblasti přístavních služeb v Ústeckém kraji. 3. Ve svém dalším vyjádření (ze dne [datum]) žalovaný [číslo] dále uvedl, že dle § 5 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb. se převod majetku provádí podle rozhodnutí o privatizaci podniku nebo jeho části nebo podle rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání jiné právnické osoby, vydaného na základě privatizačního projektu. Dle judikátu Nejvyššího soudu pod sp. zn.: 29 Odo 150/2006 je privatizační projekt pouze podkladem pro rozhodnutí o privatizaci vydané vládou či ministerstvem pro správu národního majetku. Podle judikátu 29 Odo 1239/2006 ani privatizační projekt schválený vládou ani rozhodnutí o privatizaci nejsou právní skutečností zakládající práva a povinnosti třetích osob k privatizovanému majetku. Nejvyšší soud rovněž dovodil, že pro určení privatizovaného majetku je rozhodující jeho vymezení v rozhodnutí o privatizaci podle § 11 odst. 1 z.č. 92/1991 Sb. a v kupní smlouvě, případně v zakladatelské listině subjektu, do jehož základního kapitálu měl být privatizovaný majetek vložen, a nikoliv v privatizačním projektu, který je podkladem pro privatizační proces. V daném případě po zpracování privatizačního projektu byla založena akciová společnost, do jejíhož základního kapitálu byl vložen majetek, s nímž dříve hospodařila Státní plavební správa [obec] a pokud se měly sporné pozemky stát majetkem nově vzniklé akciové společnosti, muselo se tak stát vkladem do této společnosti. Právním titulem pro převod majetku tak, není ani privatizační projekt ani rozhodnutí o privatizaci. Z předmětného notářského zápisu 8 NZ 283/92 ze dne 29.4.1992 o založení akciové společnosti žalobce je třeba posuzovat případný přechod sporných pozemků do vlastnictví žalobce. Z tohoto notářského zápisu však nelze dovozovat, že by se sporné pozemky staly majetkem žalobce, neboť příloha [číslo] notářského zápisu je poněkud neurčitá, když majetek označuje pouze jeho hodnotou a výslovné vymezení vkládaných pozemků zde chybí. I pokud by seznamem vkládaného majetku byl míněn privatizační projekt, není zde předmět žaloby řádně vymezen. Ani v privatizačním projektu totiž nejsou sporné pozemky řádně označeny, když v seznamu vkládaných nemovitostí, který je součástí privatizačního projektu, jsou tyto pozemky uvedeny neurčitě s odkazem na [list vlastnictví]. Předmětné pozemky jsou rovněž neurčitě specifikovány tak, že před číslem pozemku je uvedeno„ část“. Předmětem privatizace tak nemohly být všechny pozemky, ale pouze jejich části, které ale nejsou blíže specifikovány. Dle žalovaného [číslo] tak v procesu privatizace nebyly sporné pozemky na žalobce převedeny, a pokud by bylo dospěno, že převedeny byly, tak není jasné v jakém rozsahu. V této souvislosti žalovaný [číslo] zpochybňuje znalecký posudek předložený žalobcem, na základě kterého byly pozemky identifikovány. Jako vlastník sporných pozemků je v katastru nemovitostí zapsán stát, který prostřednictvím žalovaného [číslo] [číslo] s pozemky hospodaří, na pozemcích investuje a lze tak dovozovat jeho dobrou víru. Z dlouhodobého a faktického chování státu k sporným pozemkům tak lze dovozovat skutečnou vůli státu v procesu privatizace, tedy že sporné pozemky na žalobce nepřešly a přejít neměly. 4. Žalovaný [číslo] se dále vyjádřil i k jednotlivým pozemkům, tedy k parc. [číslo] kdy uvedl, že se jedná o historický majetek státu, bylo zde vybudováno veřejné přístaviště, přístupové komunikace, zdymadlo. Uvedené pozemky byly historicky zastaveny stavbami ještě před rokem 1991. Žalobce se k uvedeným pozemkům nikdy nechoval jako vlastník a vydržecí doba pro žalované tak b