9 C 276/2020-46 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 3 383 Kč s příslušenstvím, ve které poukázal na uzavřenou pojistnou smlouvu na dobu neurčitou. Žalobce v pojistné smlouvě neuvedl žádné jiné podstatné a rozhodující skutečnosti. Od data [datum] do [datum] tvrdil, bez bližšího odůvodnění, že dlužné pojistné činí 3182,83 Kč a požaduje rovněž poplatek za odeslání upomínky 200 Kč. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne [datum] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Aby soud věc mohl řádně projednat a rozhodnout, musel sám při svých skutkových zjištěních vycházet pouze a výhradně z listinných důkazů předložených žalobcem, neboť žaloba neobsahovala rozhodující skutková žalobní tvrzení. 4. Soud provedl důkaz informací o zániku pojistné smlouvy ze dne [datum], výzvou k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum], předžalobní upomínkou žalobce ze dne [datum], předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobce ze dne [datum], notářský zápisem ze dne [datum], podacím archem ze dne [datum], pojistnou smlouvou ze dne [datum]. 5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 7. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 9. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 10. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 11. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 15. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 17. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 18. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného z provozu vozidla Škoda Octavia Combi, [registrační značka]. Účastníci řízení se dohodli na počátku pojištění od [datum] po dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal platit žalobci roční pojistné, sjednané na částku 10 140 Kč, splatnou ve čtvrtletních splátkách. Žalovaný nezaplatil na pojistném žádnou částku, takže byl žalobcem v dopise ze dne [datum] vyzván k zaplacení dlužné částky 2 585 Kč, jejíž součástí byl i požadavek žalobce na náklady na upomínání ve výši 50 Kč. V této upomínce byl žalovaným vyzván, aby v termínu do [datum] zaplatil dlužnou částku, neboť v opačném případě uplynutím uvedeného dne jeho pojištění zanikne. 19. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, takže byl písemně dopisem žalobce ze dne [datum] informován o tom, že jeho pojištění zaniklo dne [datum] a že žalobce k datu zániku eviduje na pojistném dluh ve výši 3 183 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby tuto částku zaplatil do [datum]. Žalobce vyzval žalovaného v předžalobní upomínce ze dne [datum] k zaplacení částky ve výši 3 383 Kč do [datum] s tím, že v opačném případě bude ruce přistoupit k vymáhání pohledávky soudní cestou. I přes tuto předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného ve druhé předžalobní upomínce ze dne [datum] k zaplacení celkové dlužné částky 6 696,83 Kč do [datum] s tím, že v opačném případě bude záležitost řešena soudní cestou. 20. Soud při rozhodování o podané žalobě vycházel při svém rozhodování z listinných důkazů, předložených žalobcem v tomto soudním řízení. Vycházel tak především z účastníky uzavřené pojistné smlouvy dne [datum], ve které se účastníci dohodli na počátku pojištění od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal v pojistné smlouvě platit žalobci roční pojistné ve výši 10 140 Kč, avšak z upomínky žalobce ze dne [datum] a z celého textu této upomínky vyplývá, že žalovaný nezaplatil pojistné již od počátku pojištění, a to od [datum], takže proto pojištění zaniklo dne [datum], jak byl o tom žalovaný rovněž písemně dopisem žalobce informován, když dopis je datován dnem [datum]. Osobní vozidlo žalovaného tak bylo žalobcem pojištěno v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 112 dnů, aniž by žalovaný za pojištění vozidla zaplatil žalobci sjednané pojistné. Při ročně sjednané výši pojistného účastníky řízení v pojistné smlouvě, uzavřené dne [datum], při 365 dnech každého kalendářního roku tak připadá na každý den trvání pojištění pojistné ve výši 27, 780821 Kč a za dobu 112 dnů, kdy bylo vozidlo žalovaného žalobcem pojištěno, tak připadá žalobci nárok na zaplacení pojistného ve výši 3 111, 4519 Kč, zaokrouhleně tedy na částku ve výši 3 111 Kč. 21. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 3 111 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 22. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 3 383 Kč, když tvrdil, že z této částky připadá na poplatky částka 200 Kč. Žalobce tak tedy učinil předmětem řízení nesprávně vypočtenou částku dlužného pojistného na 3 183 Kč, takže z tohoto důvodu musela být žaloba částečně, o 72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] zaplacení, ve výroku II. zamítnuta, neboť jde o neoprávněný nárok žalobce na zaplacení pojistného i s příslušenstvím. 23. Soud prvého stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby ve zbytku žalované pohledávky, o 200 Kč. Soud rozhodoval v souladu s názorem Ústavního soudu České republiky vyjádřeného v jeho usnesení I. ÚS 3512/2011, kdy tento dovodil, že, mimo jiné obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit, sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může