9 C 85/2020-75 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 13 768,54 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu – pojištění majetku podnikatelů [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Žalovaný nezaplatil dlužné pojistné, takže pojištění zaniklo. Žalobce dlužnou částku odůvodnil jistinou ve výši 12 496 Kč s tím, že zbytek částky do 13 768,54 Kč tvoří zákonný úrok z prodlení za období ode dne následujícího po dni splatnosti nejmladšího dlužného předpisu až ke dni zpracování žaloby. Žalobce poukázal na náklady na uplatnění ve výši 1 200 Kč podle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum] když elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a musel být usnesení soudu ze dne [datum] zrušen. Žalobce následně, na [datum], žalobu doplnil o skutková tvrzení, která spočívala v zopakování data uzavření pojistné smlouvy [datum] s tím, že smlouva byla uzavřena od [datum] na dobu neurčitou. Žalobce uvedl, že roční pojistné bylo sjednáno na 12 496 Kč, které bylo splatné ve 4 ročních splátkách. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné [datum], takže byl vyzván k zaplacení dlužného pojistného do [datum] upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný nezaplatil dlužné pojistné, takže proto pojištění zaniklo dne [datum] a žalovaný byl o zániku informován dopisem ze dne [datum]. 3. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 4. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 5. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 7. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 8. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 13. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 15. Po zhodnocení listinných důkazů, připojených k žalobě a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 16. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o pojištění podnikatele a právnických osob [číslo]. Žalovaný tak pojistil své věci movité a pojištění obecné odpovědnosti za způsobenou škodu, jakožto podnikatel, fyzická osoba, podnikající bez jejího zápisu do obchodního rejstříku pod identifikačním [číslo]. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 12 492 Kč, a to ve 4 čtvrtletních splátkách každého kalendářního roku a pojistná smlouva byla sjednána od [datum] na dobu neurčitou. Žalobce upomínkou ze dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení dlužného pojistného ve výši 3 124 Kč a nákladů na upomínání ve výši 50 Kč ve lhůtě do [datum] s upozorněním, že pokud žalovaný nezaplatí dlužnou částku, pak jeho pojištění zanikne. Žalobce sdělil žalovanému, dopisem ze dne [datum], že dnem [datum] zanikají pojištění sjednaná pojistnou smlouvou [číslo] žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 12 496 Kč ve lhůtě do [datum]. Žalovaný byl vyzván v žalobní upomínce právního zástupce žalobce ze dne [datum] o zaplacení dlužného pojistného nejpozději do [datum] s upozorněním, že v opačném případě se žalobce obrátí s vymáháním dlužné částky na příslušný soud. 17. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil dlužné pojistné ve výši 12 496 Kč, jakožto i zákonný úrok z prodlení za dobu od splatnosti dlužného pojistného do podání žaloby, tedy do dne [datum], takže žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil celkovou dlužnou částku ve výši 13 768,54 Kč s příslušenstvím. Z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. Žalobce v podané žalobě požadoval zaplacení částky ve výši 1 200 Kč, tedy náklady spojené s uplatněním pohledávky podle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 19. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 20. Náklady spojené s uplatněním pohledávky stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. mají za úkol věřiteli kompenzovat náklady, které vzniknou mimo samotné soudní řízení, náklady, které zahrnují například telefonní hovory s dlužníkem, písemné upomínky až po nutnost sjednat si externí finanční zajištění v případě druhotné platební neschopnosti. Tyto náklady jsou obvykle pro věřitele obtížně prokazatelné před soudními orgány a právě pro možnost náhrady těchto výdajů směřuje nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 21. Žalobce se po žalovaném, jakožto fyzické podnikající osobě, právem domáhal zaplacení shora specifikovaného nákladu ve výši 1 200 Kč, takže i o této částce soud rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku. 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 23. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 300 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11