10 C 197/2020-29 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by žalovanému bylo uloženo žalobci zaplatit 21 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalovaný uzavřel dne 07.04.2008 s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] smlouvu o půjčce, kde žalovanému bylo zapůjčeno 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 42 400 Kč, tedy půjčku ve výši 25 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 17 400 Kč, a to v 53 pravidelných splátkách po 800 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, tj. 13.04.2009 a žalovaný zaplatil na dluh pouze částku 21 200 Kč. Pohledávka byla věřitelem postoupena [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 19.06.2015 a dále pak byla postoupena na základě smlouvy mezi [právnická osoba] a žalobcem ze dne 24.08.2018. Žalovaný tak žalobci nezaplati částku 21 200 Kč, a proto se žalobce obrátil na soud. Při jednání soudu žalovaný vznesl námitku promlčení. V daném případě se soud proto nejprve zabýval touto námitkou. mezi účastníky bylo nesporné, že smlouva o půjčce byla uzavřena 07.04.2008 a zanikla uplynutím doby, tj. 13.04.2009. Ode dne následujícího pak žalovaný byl popř. v prodlení, pokud se týká jakéhokoliv zbytku nezaplacené částky ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena za doby platnosti obchodního zákoníku, tedy zákona číslo 513/1991 Sb. platného do 31.12.2013, soud vycházel z jeho ustanovení § 387 a následujících, které se týkaly promlčení. Podle tohoto ustanovení pak činila promlčecí doba 4 roky. Předmětný nárok se tak promlčel ke dni 14.04.2013. Předmětná žaloba však byla podána až 28.01.2020. Tedy je zřejmé, že předmětný nárok je promlčen, soud se jím tedy podrobněji nezabýval a žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný ve věci úspěšný, byla mu odle § 142 o.s.ř. přiznána náhrada nákladů řízení, a to jízdné autobusem žalovaného z bydliště v [obec] do [obec] a zpět celkem ve výši 150 Kč a dále 2 paušály po 300 Kč podle § 151, odstavec 3 o.s.ř.