10 C 91/2020-13 — Okresní soud v Litoměřicích

Manželka dne 15.04.2020 podala u zdejšího soudu proti manželu [celé jméno manžela] návrh na rozvod manželství, které uzavřeli 26.03.2005 s tím, že již od 30.09.2014 nežijí ve společné domácnosti, jsou majetkově vyrovnáni a manželství je pouze formální. Manžel s rozvodem souhlasil. Z výslechu účastníků, jejich občanských průkazů a oddacího listu bylo zjištěno, že manželství uzavřeli dne 26.03.2005 před [stát. instituce] jako svobodní. Oba účastníci jsou české národnosti a státními příslušníky České republiky Poslední společné bydliště bylo v [obec], okres [okres]. Z rozsudku zdejšího soudu čj. [číslo jednací] ze dne 07.09.2020, který nabyl právní moci 10.10.2020 bylo zjištěno, že ohledně dcery účastníků [jméno] [celé jméno manžela], narozené [datum] soud schválil dohodu rodičů o výkonu rodičovských práv a povinností i pro dobu po rozvodu tak, že [jméno] byla svěřena do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu měsíčně částkou 4 000 Kč. Z výslechu účastníků bylo zjištěno, že zpočátku bylo manželství spokojené, postupně manželce začalo vadit, že manžel chodí s kamarády na pivo, a to prakticky každý víkend, vypadalo to většinou tak, že dopoledne prospal a večer, respektive v noci, nebyl doma. Kvůli tomu začaly vznikat hádky, neshody a nakonec se účastníci dohodli na rozchodu a rozdělili si i majetek. Od 30.09.2014 nežijí ve společné domácnosti a ani jeden nemá zájem na setrvání v manželství. <i>Podle ustanovení § 755 nového občanského zákoníku účinného od 01.01.2014 (dále jen NOZ) odstavec 1, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> <i>Podle odstavce 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu</i> <i>a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem na opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo</i> <i>b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu 3 let.</i> <i>Podle odstavce 3, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>Podle § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že lze návrhu vyhovět, bylo jednoznačně prokázáno, že během manželství začalo docházet mezi účastníky k neshodám a hádkám, zejména ohledně trávení společného času, což dospělo tak daleko, že se účastníci nakonec 30.09.2014 rozešli a od té doby společně nežijí. Je tedy zcela zřejmé, že manželství je pouze formální a soud jej jako takové rozvedl. Pokud jde o nezletilou dceru, tato již od uvedeného data žije ve společné domácnosti pouze s matkou, tedy rozvodem manželství se fakticky její postavení v rodině nezmění. Výrok o nákladech řízení pak vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle nějž bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodní-li to okolnosti případu.