21 C 185/2021-15 — Okresní soud v Litoměřicích

Manžel se domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne 29. 7. 2017 před [stát. instituce]. Návrh odůvodnil tím, že došlo k vzájemnému odcizení a že se z jejich vztahu vytratila vzájemná důvěra v důsledku nevěry ze strany manžela. Manželka se k návrhu manžela na rozvod manželství připojila. Dokazováním, které soud provedl při jednání, jakož i ze shodných tvrzení účastníků, soud zjistil tyto skutečnosti: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 29. 7. 2017 před [stát. instituce] a je zapsáno v knize manželství tohoto úřadu ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], str. [anonymizováno], pod pořadovým [číslo]. Z manželství se nenarodilo žádné dítě. Manželství účastníků bylo zpočátku v podstatě spokojené, avšak postupně mezi nimi začalo docházet k neshodám ohledně běžných záležitostí společného soužití, manželé si přestali rozumět, což vedlo k nevěře ze strany manžela a vzájemně se odcizili. K ukončení jejich společného soužití došlo v červnu 2021; od té doby spolu účastníci nežijí. V současné době je obnovení manželského soužití účastníků zcela vyloučené (účastníci o něj ostatně ani nemají zájem). Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Soud dospěl k závěru, že manželské soužití účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze očekávat jeho obnovení. Účastníci spolu delší dobu nežijí a žádný z nich nemá zájem na obnovení společného soužití. Za této situace je jejich manželství toliko formálním svazkem a neplní své společenské funkce. Příčiny rozvratu manželství soud shledal na straně manžela, který si našel jinou ženu, což ve svém důsledku vedlo k vzájemnému odcizení a ochladnutí vztahu. Z důvodů shora uvedených, a jelikož neshledal žádné zákonné překážky, které by takovému rozhodnutí bránily, soud manželství účastníků rozvedl. Výrok o nákladech řízení vychází z § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ z. ř. s.“), dle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Přitom v dané věci soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z manželů.