21 C 272/2020-22 — Okresní soud v Litoměřicích

Manželka se domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne 10. 7. 2010 před [stát. instituce]. Návrh odůvodnila tím, že spolu účastníci již víc jak půl roku nežijí a manželství je hluboce a trvale rozvráceno pro nepřekonatelné rozdíly a neshody mezi manžely, kteří již spolu nežijí. Manžel se k návrhu manželky na rozvod manželství připojil. Dokazováním, které soud provedl při jednání, jakož i ze shodných tvrzení účastníků, soud zjistil tyto skutečnosti: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 10. 7. 2010 před [stát. instituce] a je zapsáno v knize manželství tohoto úřadu ve svazku 1, roč. [rok], str. [anonymizováno], pod poř. [číslo]. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5. 8. 2021, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že nezletilé děti účastníků byly pro dobu po rozvodu svěřeny do střídavé péče v sudém týdnu matce a v lichém týdnu otci, kteří se zároveň zavázali si přispívat na jejich výživu stejnými částkami. Manželství účastníků bylo zpočátku v podstatě spokojené, avšak postupně mezi nimi začalo docházet k neshodám ohledně běžných záležitostí společného soužití a v jejich důsledku došlo k ukončení jejich společného soužití v listopadu 2020; od té doby spolu účastníci nežijí ani se intimně nestýkají. V současné době je obnovení manželského soužití účastníků zcela vyloučené (účastníci o něj ostatně ani nemají zájem). Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ OZ“, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 755 odst. 3 OZ, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle ustanovení § 756 OZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Soud dospěl k závěru, že manželské soužití účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze očekávat jeho obnovení. Účastníci spolu delší dobu nežijí a žádný z nich nemá zájem na obnovení společného soužití. Za této situace je jejich manželství toliko formálním svazkem a neplní své společenské funkce. Příčiny rozvratu manželství soud shledal na straně obou účastníků, kteří se na něm podíleli v zásadě rovným dílem, protože nebyli schopni shodnout se na řešení běžných záležitostí společného soužití tak, aby jejich manželství mohlo i nadále existovat a plnit své funkce. Rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezletilých dětí účastníků (§ 755 odst. 2 písm. a) OZ), jejichž poměry pro dobu po rozvodu byly již upraveny pravomocným rozhodnutím soudu. Z důvodů shora uvedených, a jelikož neshledal žádné zákonné překážky, které by takovému rozhodnutí bránily, soud manželství účastníků rozvedl. Výrok o nákladech řízení vychází z § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ z. ř. s.“), dle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Přitom v dané věci soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z manželů.