8 C 233/2020-23 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] podle níž žalovaný žalobkyni nezaplatil pojistné za dobu od 1. 7. 2019 do 4. 10. 2019 (pojištění bytové jednotky a domácnosti [označení pojištění] [anonymizována dvě slova]). Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne 24. 10. 2018 uzavřela žalobkyně jako pojistitel, a žalovaný jako pojistník, pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění bytové jednotky a domácnosti s počátkem pojištění ode dne 1. 1. 2019, na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal žalobkyni pololetně platit pojistné ve výši 1 167 Kč, s účinností od počátku pojištění, kdy bylo splatné pojistné za první pojistné období. Žalobkyně v řízení tvrdila, že pojistná smlouva trvala po celou rozhodnou dobu a že jí žalovaný - na jejím základě – doposud dluží na pojistném za dobu od 1. 7. 2019 do 4. 10. 2019 částku ve výši 603 Kč; v řízení přitom nevyšlo najevo nic, co by její tvrzení vyvrátilo anebo jen zpochybnilo, naopak, tato jsou v souladu s výsledky provedeného dokazování. Z ostatních listinných důkazů (bilance předpisů a plateb, upomínka (s upozorněním na zánik pojištění), doručenka) soud neučinil žádná další (odlišná) relevantní skutková zjištění. Žalovaný rovněž dluží částku 600 Kč, jež představuje poplatky za odeslané upomínky. Po právní stránce soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., a to jako pojistnou smlouvu podle ustanovení § 2758 o.z.. Žalobou uplatněný nárok je nárokem na zaplacení pojistného § 2782 odst. 1 o.z. a žádaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení; jež žalobkyni náleží ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného. Poplatky ve výši 600 Kč soud posoudil dle § 513 o.z. jako příslušenství pohledávky. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 203 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.