19 C 54/2022-129 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 1 421 m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. 12 rodinný dům a k pozemku parc.č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále jako předmětné nemovitosti). Jako způsob vypořádání navrhoval, aby mu předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí zbylé spoluvlastníky. Uvedl, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví čtyři spoluvlastníků a to žalobce, žalované, , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, , přičemž každý ze spoluvlastníků vlastní id. ¼ na předmětných nemovitostech. Dále žalobce uvedl, že nemá nadále zájem setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu s ostatními spoluvlastníky, předmětné nemovitosti nelze reálně rozdělit a s ohledem na solventnost žalobce tak navrhl, že ostatní spoluvlastníky vyplatí a předmětné nemovitosti mu budou přikázány do vlastnictví.2. V průběhu soudního řízení došlo k mimosoudní dohodě mezi žalobcem a původní žalovanou č. , hodnota, , jméno FO, , kdy žalovaná č. , hodnota, svůj spoluvlastnický podíl žalobci prodala a řízení tak ve vztahu k žalované č. , hodnota, -, jméno FO, bylo usnesením ze dne , datum, pod č.j.: , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , zastaveno. Rovněž původně žalovaný č. , hodnota, , jméno FO, prodal svůj spoluvlastnický podíl žalobci a taktéž ve vztahu k , jméno FO, bylo řízení zastaveno, a to usnesením ze dne , datum, pod č.j.: , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . S ohledem na shora uvedená usnesení o zastavení řízení ve vztahu k , jméno FO, a , jméno FO, bylo řízení vedeno pouze mezi žalobcem, který spoluvlastnil id. ¾ na předmětných nemovitostech a žalovanou , Jméno zainteresované osoby 0/0, , která vlastnila id. ¼ na předmětných nemovitostech.3. Žalovaná ke způsobu vypořádání spoluvlastnictví navrženého žalobcem uvedla, že nesouhlasí s přikázáním svého spoluvlastnického podílu žalobci a navrhovala reálné rozdělení parc.č. st.16 tak, aby žalované zůstala výměra 393 m2, což odpovídá jejímu ideálnímu spoluvlastnickému podílu ve výši ¼ na předmětných nemovitostech, přičemž zároveň navrhla konkrétní způsob rozdělení této stavební parcely. Pokud je o parcelu č. , hodnota, , ve shodě s žalobcem navrhovala, aby tato byla přikázána do vlastnictví žalobci. Žalovaná uvedla, že k parcele č. st. 16 má citový vztah, tuto zdědila po své babičce a do budoucna mu v úmyslu na oddělené části parcely, která by jí byla přikázána do vlastnictví vystavět chatku pro rodinnou rekreaci. Věc rovněž konzultovala se stavebním úřadem ve , adresa, , který jí k tomuto záměru poskytl kladné stanovisko.4. Žalobce s rozdělením parcely č. st. 16 nesouhlasil, neboť dle jeho názoru by se rozdělením této parcely snížila hodnota předmětných nemovitostí nejméně o 15%.5. Soud provedl listinné důkazy z nich zjistil následující skutečnosti. Z Výpisu katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, u , Anonymizováno, , prokazující stav evidovaný k datu , datum, , bylo zjištěno, že spoluvlastníky parc.č. st. 16 o výměře 1 421 m2, jejíž součástí je stavba: , adresa, , č.p. 12, rodinný dům a parcely č. , hodnota, o výměře 151 m2 jsou žalobce, žalovaná, , jméno FO, a , jméno FO, , kdy každý spoluvlastnil id. ¼ na předmětných nemovitostech. Z emailového sdělení , jméno FO, , zaměstnankyně stavebního úřadu ve , adresa, , adresovaného žalované, bylo zjištěno, že parc.č. st. 16 se dle územního plánu města , adresa, nachází v plochách obytných-nízkopodlažní zástavba venkovského typu.6. Za účelem zjištění poměrů na místě samém provedl soud místní šetření za účasti sporných stran i geodeta , tituly před jménem, , jméno FO, . Na místě samém bylo zjištěno, že parcela č. st. 16 je zarostlá neudržována a nachází se na ní stavba, která je neobyvatelná a je ve značně zchátralém stavu. Rovněž bylo zjištěno, že přístup k hlavnímu vchodu této stavby je možný z jihovýchodu, po západní hranici parcely č. , hodnota, a pokud bude parcela č.st. 16 rozdělena ve své západní části (jak navrhovala žalovaná), tak přístup do stavby nacházející se na parc.č. st. 16 zůstane zachován právě z jihovýchodního směru.7. K prokázání stavu budovy nacházející se na parc.č. st. 16 byla předložena i zpráva o běžné prohlídce objektu č.p. 12, z které bylo zjištěno, že nosné konstrukce uvedené stavby jsou v uspokojivém až havarijním stavu. Největší problém představuje střešní krytina, která umožňuje pronikání vody do nosných konstrukcí a tím způsobuje jejich postupnou degradaci a zhoršování stavu jejich stavu. Z hlediska konstrukcí jsou v nejhorším stavu stropní konstrukce, u nichž je nutná podrobná analýza jejich stavu, konstrukce mohou být již lokálně v havarijním stavu a hrozí u nich kolaps a je tak nutná okamžitá oprava střešní konstrukce.8. Za účelem oddělení parcely č.st.16 soud přibral do řízení ing. , jméno FO, , úředně oprávněného zeměměřičského inženýra, který dle návrhu žalované vyhotovil geometrický plán (vyhotovitel , právnická osoba, ) pod č. , hodnota, -827/2022, kterým byla parc.č. st. 16 o výměře 1 421 m2 rozdělena na prac.č. st. 16 o výměře 1 028 m2 a na parc.č. st. 483 o výměře 393 m2. Nové vzniklá parcela č.st. , Anonymizováno, o výměře 393 m2 je od původní parcely č. st. 16 oddělena v její západní části tak, jak požadovala žalovaná.9. Ke zjištění aktuální tržní hodnoty předmětných nemovitostí soud ustanovil znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , která vypracovala znalecký posudek pod č. 013518/2023. V uvedeném znaleckém posudku znalkyně došla k závěru, že tržní hodnota předmětných nemovitostí (parc.č. st. 16, jejíž součástí je RD č.p. 12) a parc.č. , hodnota, činí , částka, . Dle názoru znalkyně se hodnota předmětných nemovitostí v důsledku rozdělení parc.č. st. 16 shora uvedeným geometrickým plánem nesníží, u domu č.p. 12 stále zbyde dostatečně velký pozemek pro užívání domu k bydlení. Závěry tohoto znaleckého posudku byly akceptovány jak žalobcem, tak žalovanou, ani jedna ze stran netrvala na doplňujícím výslechu znalkyně.10. Po právní stránce soud posoudil vypořádání spoluvlastnictví k sporné nemovitosti dle ust. §§ 1143, 1144 odst. 1 a 1147 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník-o.z.).11. Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.12. Podle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.13. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.14. V závěru tohoto řízení nebylo mezi stranami sporu ohledně způsobu vypořádání, kdy i žalobce akceptoval skutečnost, že parc.č. st. 16 lze reálně rozdělit a že rozdělením této parcely nebude snížená tržní hodnota předmětných nemovitostí. Vzhledem k tomu, že reálné rozdělení jako způsob vypořádání spoluvlastnictví má přednost před ostatními způsoby vypořádání (přikázáním za náhradu či prodejem věci) rozhodl soud tak, že zrušil spoluvlastnictví k předmětným pozemkům, neboť nikoho nelze nutit, aby proti své vůli setrvával ve spoluvlastnickém vztahu (výrok I. rozsudku). Dále nově vzniklý pozemek parc.č. st. st. 16 jehož součástí je stavba: , adresa, , čp. 12 rodinný dům o výměře 1 028 m2 vzniklý na základě geometrického plánu úředně oprávněného zeměměřičského inženýra , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , hodnota, -827/2022, a parc.č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, přikázal do vlastnictví žalobce (výrok II. rozsudku) a nově vzniklý pozemek parc.č. , hodnota, , o výměře 393 m2, vzniklý na základě shora uvedeného geometrického plánu, přikázal do vlastnictví žalované, neboť o tento měla zájem.15. Pokud jde o vypořádací podíl mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žalobce a žalovaná nemají navzájem právo na vyplacení vypořádacího podílu, neboť rozdělením předmětných pozemků se každému z účastníků dostalo právě tolik, kolik činil jeho spoluvlastnický podíl. Předmětné pozemky měly dohromady výměru 1 572 m2 (parc.č. st. 16 o výměře 1 421 m2 a parc.č. , hodnota, o výměře 151 m2), přičemž čtvrtina výměry předmětných pozemků činí 393 m2, kdy právě tato výměra byla v podobě nově vzniklého pozemku (parc.č. , hodnota, ) přikázána do vlastnictví žalované.16. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku vynaložila Česká republika-Okresní s