8 C 586/2022-412 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou podanou původně u Obvodního soudu pro , adresa, dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalobce spolu s manželkou jsou vlastníky parcely parc. č. st. 47, jejíž součástí je stavba č. p. 10 – rodinný dům, dále pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u Radouně, obec , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, . Tyto nemovitosti byly připojeny na el. energii prostřednictvím el. přípojky ve vlastnictví manželů , jméno FO, . Napojení el. přípojky na veřejnou distribuční síť bylo v pojistné skříni umístěné z části na parcele parc. č. 251/3 a z části na pozemku žalovaného (dále jen „sporná pojistná skříň“). Sporná pojistná skříň byla součástí zděného pilíře, jenž byl stavebně napojen na stavbu č. ev. 14 ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný dne , datum, započal bourací práce výše uvedeného zděného pilíře. Žalobce dne , datum, zjistil, že mu v jeho nemovitostech nejde proud a zjistil, že je pilíř zbourán a pojistná skříň s pojistkami jsou zabaleny v plastovém pytli omotaném páskou. Přivolaný elektrikář zjistil, že je závada v rozvaděči, jenž je v majetku společnosti , právnická osoba, . (dále jen „společnost ČEZ“). Rovněž bylo zjištěno přivolaným pracovníkem společnosti ČEZ poškození pojistkové skříně. Vzhledem k poškození zděného pilíře bylo nutné vybudovat nový pilíř pro umístění hodin žalobce a pojistné skříně společnosti ČEZ. Nové pilíře byly zbudovány na jiném místě, a to na pozemku města , adresa, parc. č. 251/3, k.ú. , adresa, u Radouně Bylo zjištěno, že stávající kabel nelze na tento pilíř napojit, neboť jeho část byla zabetonovaná a nedostačuje délka kabelu. Žalobce musel zajistit umístění nového pilíře, výkop pro nový přívodní kabel, uložení nového přívodního kabelu a opětovné zprovoznění přípojky. Na obnovení připojení svých nemovitostí vynaložil žalobce celkem částku , částka, . Žalobce dále doplnil tvrzení k vlastnictví el. přípojky. Žalobce a jeho manželka nabyli nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a předmětná přípojka je příslušenstvím uvedených nemovitostí a dle § 510 o. z. přešlo vlastnické právo k přípojce současně s věcí hlavní. Žalovaný k tomu odkazoval na energetický zákon č. 458/2000 Sb. dle nějž je vlastníkem přípojky ten, kdo uhradil náklady na její zřízení. Vlastnické právo k el. přípojce nabyl žalobce současně s nabytím vlastnického práva k výše uvedeným nemovitostem, a to jako jejich příslušenství. Současně tvrzení žalovaného jsou ve vzájemném rozporu, když dle jeho tvrzení požadoval po žalobci odstranění přípojky a současně zpochybňuje její vlastnictví žalobcem., právnická osoba, aktivní legitimaci žalobce uvádí, že uplatňuje náhradu škody, kterou vynaložil sic jako fyzická osoba podnikající, avšak na obnovení majetku patřícího do společného jmění manželů, kdy k vymáhání této pohledávky vyjádřila jeho manželka souhlas. Žalobce při společném právním jednání jedná se souhlasem druhého manžela v souladu s § 714 o. z..3. Žalobce odmítá tvrzení žalovaného, že by se jednalo o neoprávněnou nebo o nepovolenou stavbu. Žalovaný nikdy neučinil právní kroky na ochranu svých práv, tedy že by podal návrh na zahájení správního nebo soudního řízení, jehož výsledkem by bylo prohlášení této stavby za neoprávněnou nebo nepovolenou. Tvrzení žalovaného tak není opřeno o jakékoli důkazy a v tomto rozsahu nemůže žalovaný unést důkazní břemeno. K námitce žalovaného, že jednal svépomocně žalobce uvedl, že neexistovala podmínka ohrožení práv žalovaného v důsledku umístění zděného pilíře a současně nebyla naplněna druhá zákonná podmínka, tedy že by zásah veřejné moci přišel příliš pozdě. Zatékání do nemovitosti žalovaného není stav bezprostřední, ale projevuje se po velmi dlouhou dobu. Za bezprostřední ohrožení nelze proto považovat stav, kdy žalovaný svou dlouhodobou nečinností způsobil poškození vlastního majetku v uvedeném rozsahu. Současně z předložené fotodokumentace nevyplývá, že by k provalení zdiva došlo v místě zděného pilíře. Z fotodokumentace je zřejmé, že umístění zděného pilíře není v příčinné souvislosti s poškozením zdiva. O tom svědčí i způsob provedení odizolování nemovitosti žalovaného, kdy odbourání vrchní části zděného pilíře nebylo pro provedení prací nezbytné. Jednání žalovaného je nutné posoudit jako svémoc, která je ze zákona zakázaná. Sporný pilíř byl umístěn na pozemku města , adresa, , nikoliv na pozemku žalobce, což vyplývá z protokolu o vytyčení hranic ze dne , datum, . Žalobce se ohrazuje proti tvrzení žalovaného, že dal souhlas žalovanému k posunutí pilíře. Žalovaný neinformoval žalobce o zahájení bouracích prací a nedohodl se ním na společném postupu. Po skončení bouracích prací odmítal žalovaný jakoukoliv odpovědnost za své jednání. Žalobce důrazně odmítá, že by s přívodním kabelem manipuloval, že by jej poškodil a dokonce, že by jej naspojkoval a použil jako přívod el. energie ke své nemovitosti (což bylo vyvráceno na místním šetření)., právnická osoba, odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu žalobce odkazuje především na výpověď svědka , jméno FO, , pracovníka společnosti ČEZ, když z výpovědi jednoznačně vyplývá, že došlo k přerušení dodávek el. energie do nemovitosti žalobce v důsledku jednání žalovaného - odbourání zděného pilíře a umístění pojistné skříně mimo něj. Z tohoto důvodu bylo ze strany společnosti ČEZ provedeno nové osazení pojistkové skříně, do které se měl napojit žalobce jako původní odběratel. Za účelem napojení byl žalobce nucen vybudovat novou el. skříň vedle pojistkové skříně ČEZu a plánoval provést napojení původního připojovacího kabelu k nemovitosti. Umístění pojistné skříně ve vlastnictví společnosti ČEZ bylo provedeno na základě rozhodnutí této společnosti na pozemku města , adresa, a žalobce toto nemohl ovlivnit. Žalobce byl proto nucen provést napojení až na nové přípojné místo. Napojení původního kabelu nebylo možné z důvodu jeho nedostatečné délky, proto byl žalobce nucen provést nové uložení kabelu za účelem obnovení napojení nemovitosti na el. síť. Dle žalobce je prokázáno porušení povinnosti žalovaného, vzniklá škoda na majetku žalobce (výstavba nové el. skříně a přívodního kabelu) a příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a způsobeným následkem (neoprávněný zásah do zařízení žalobce a způsobené přerušení dodávek el. energie) jako zákonný předpoklad za vznik odpovědnosti za škodu. Žalobce zdůrazňuje, že nebylo objektivně možné s ohledem na charakter původního zděného pilíře umístění nových skříní na pozemku žalovaného. Umístění by vyžadovalo jeho souhlas, a to i rovněž v případě opravy přívodního kabelu. V případě opravy kabelové spojky je nutné vzít v úvahu, že část přívodního kabelu by byla umístěna v nové trase na pozemku žalovaného. V tomto případě by byl žalovaný oprávněn požadovat jeho odstranění jako neoprávněné a nepovolené stavby. Žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu v souvislosti s otázkou výše škody sp. zn. , spisová značka, , kde se hovoří o účelnosti nákladů nutných k uvedení poškozené věci do předešlého stavu. Podle žalobce by se výše náhrady škody měla odvozovat od nákladů nezbytných od původního hospodářského stavu, podle žalobce nebylo možné obnovit pilíř s kabelem v původní trase, proto bylo nutné provést nové napojení, a to přes pozemek žalobce v co nejkratší možné trase, což žalobce také učinil. Žalobce vedl nový přívodní kabel v nové trase mimo pozemek žalovaného, aby tak zamezil dalším sporům. V případě naspojkování by musel žalobce s žalovaným uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene pro umístění inženýrských sítí, což nebylo s žalovaným možné.5. Vedení přívodního kabelu v původní trase a jeho naspojkování je právně přípustné z důvodu existence právní překážky pro realizaci takového řešení. Žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde se soud vyjadřoval k možnosti zřízení věcného břemene soudem. V konkrétním případě se stěžovatel domáhal zřízení věcného břemene pro el. přípojku, kdy Nejvyšší soud konstatoval, že pro takové rozhodnutí soudu neexistuje zákonné zmocnění. Pro tyto případy vyloučil i možnost aplikace ustanovení energetického zákona. Dle názoru žalobce je tato skutečnost zásadní pro vlastní posouzení věci z důvodu, že soud má v úmyslu posuzovat účelnost vynaložených nákladů žalobcem ve vztahu k hypotetickým nákladům na provedení napojení na původní přívodní kabel. Žalobce vnímá názor soudu, že napojování je nejsnazší a nejlevnější způsob nápravy vzniklé škody, ale nesdílí jeho názor, že toto řešení je právně přípustné. V řízení bylo prokázáno, že v posuzované věci nebylo možné nahradit škodu uvedením v původní stav. Původní věcné břemeno bylo ze zákona zřízeno pro původní rozsah vedení el. přípojky a soudem zvažovaný způsob opravy přesahuje rámec původního rozsahu věcného břemene. Žalobce proto nebyl oprávněn, tedy ani povinen, provést opravu formou napojení na původní přívodní kabel. Tento způsob opravy by byl možný pouze na základě dohody smluvních stra