20 C 370/2025-26 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 18 908,49 Kč spolu s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku jako neuhrazené smluvní ceny za dodávky elektřiny a plynu. Elektřina (0,954 MWh), plyn (11,772 MWh), jakož i související služby byly dodané žalované právní předchůdkyní žalobkyně, tj. , právnická osoba, (dále jen postupitel). V případě prvního nároku žalobkyně o zaplacení částky , částka, . Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 13. 12. 2021 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo , adresa, . Na základě uzavřené smlouvy došlo následně fakturou č. , hodnota, k vyúčtování dodaných služeb postupitelem žalované za fakturační období od 4. 1. 2022 do 8. 7. 2022 při spotřebě 0,954 MWh ve výši 7 799,02 Kč, přičemž po odečtení přijatých plateb ve výši 3 000 Kč činí konečná dlužná částka 4 799,02 Kč. Dluh se stal splatným 10. 8. 2022. Dále žalobkyně uvádí, že se žalovanou uzavřela dne 10. 1. 2022 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, a to pro odběrné místo , adresa, . Na základě této smlouvy došlo fakturou č. , hodnota, k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem za fakturační období od 19. 1. 2022 do 18. 7. 2022 při spotřebě 11,772 MWh ve výši 26 029,47 Kč, přičemž po odečtení přijatých plateb ve výši 11 920 Kč činí konečná dlužná částka 14 109,47 Kč. Dluh se stal splatným dne 8. 8. 2022.2. Postupitel uzavřel dne 13. 10. 2017 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 6. 11. 2024. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 18. 11. 2024. Zároveň s tím byla téhož dne žalované zaslána i předžalobní výzva.3. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.4. Soud usnesením č. j. , spisová značka, vyzval účastníky, nechť se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Do dne vydání tohoto rozsudku se ani jedna ze stran k výzvě soudu nevyjádřila. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Soud provedl důkazy, které předložila žalobkyně, a to: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2024; výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 18. 11. 2024; podací lístek ze dne 18. 11. 2024; Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017; potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 18. 11. 2024; dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek č. , hodnota, ; smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 13. 12. 2021; smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 10. 1. 2022; upomínka – ze dne 18. 11. 2024; vyúčtování za elektřinu za období od 4. 1. 2022 do 8. 7. 2022; vyúčtování za plyn za období od 19. 1. 2022 do 18. 7. 2022, kterými byla žalobní tvrzení prokázána; dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ze dne 29. 3. 2019; dodatek č. 2 ke smlouvě o postoupení pohledávek č. , hodnota, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, 03 ze dne 4. 3. 2020 a dále dodatek č. 3 ke smlouvě o postoupení pohledávek č. , hodnota, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ze 15. 12. 2021.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smluvního vztahu na základě smlouvy ze dne 13. 12. 2021 a dále smlouvy ze dne 10. 1. 2022 došlo k dodávce elektřiny, plynu a souvisejících služeb ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě smlouvy vznikla právní předchůdkyni žalobkyně povinnost dodávat elektřinu a plyn do odběrného místa a žalované vznikla povinnost zaplatit sjednanou cenu za odebranou elektřinu, plyn a poskytnuté služby. Žalovaná však nesplnila svou povinnost, když nezaplatila sjednanou cenu za odebranou elektřinu a plyn vyúčtovanou jí právní předchůdkyní žalobkyně za žalovaná období dle vyúčtování č. , hodnota, a č. , hodnota, . Celkem tak na úhradu shora uvedených vyúčtování žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši 18 908,49 Kč, a to spolu se zákonnými úroky z prodlení. Doba prodlení je odvozena ode dne sjednané splatnosti faktur.7. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dle zákona účinného v době uzavření smlouvy. Na základě § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a na základě zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) proto žalobkyni byl nárok přiznán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nárok na zaplacení smluvní ceny prokázala, soud žalobě vyhověl. Žalobkyně má v souladu s § 1970 o. z. nárok rovněž na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne po splatnosti jednotlivých žalovaných částek do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s tehdy účinným nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a který ke dni prodlení s úhradou dlužné částky činil 15 %.8. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024 a za 1 úkon právní služby á 400 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, dále 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21 % DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 273 Kč, celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 2 373 Kč.9. Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Porovnáním obsahu jiných návrhů žalobkyně s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny či plynu, a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výši dlužných částek apod. (srov. řízení vedená Okresním soudem v Litoměřicích např. pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.