14 C 159/2025-22 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 25 590,94 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši jdoucím z částky 11 893,85 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně s žalovaným distančním způsobem dne 6. 12. 2024 pod č. , hodnota, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy bezhotovostně převodem na účet žalované částku 11 500 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku navýšenou o úrok a další poplatky vrátit žalobkyni ve splátkách do 30. 5. 2026. Žalovanou částku dle žalobkyně tvoří nesplacená jistina ve výši 11 500 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 228,85 Kč, smluvní úrok v kapitalizované výši 13 503,22 Kč, poplatek za službu „Presto“ 165 Kč a smluvní pokuta v kapitalizované výši 193,87 Kč, je odpovídá smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období 90 dnů.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení žádným způsobem nevyjádřil.3. Z provedených listinných důkazů (uloženy v aplikaci CEPR jako přílohy návrhu) má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 6. 12. 2024 uzavřena distančním způsobem pod číslem , hodnota, Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému bezhotovostně převodem na účet žalovaného č.ú. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč, a to dne 6. 12. 2024. Úrok byl sjednán ve výši 0,983 % denně, RPSN činila 1641,04 % a datum splatnosti byl stanoven na den 30. 5. 2026 (prokázáno smlouvou o úvěru a výpisem z účtu žalovaného).4. Soud, aniž by se musel dále zabývat dalšími tvrzeními žalobkyně a dalšími důkazy, dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je z důvodu velmi vysokého až absurdního úročení a RPSN absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, přičemž lze konstatovat, že se jedná o lichvu, jež nemůže požívat právní ochrany.5. Soud proto předmětnou transakci posoudil v režimu bezdůvodného obohacení. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem 11 500 Kč. Z žalobních tvrzení i z petitu žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.6. Soud tak žalobě vyhověl co do částky 11 500 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši (výrok I.) a ve zbývající části podanou žalobu zamítl (výrok II.). Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit toliko dosud neuhrazený zůstatek poskytnuté jistinu úvěru a zákonný úrok z prodlení jdoucí z tohoto neuhrazeného zůstatku.7. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když (vzhledem k žalobnímu petitu) byl ve věci převážně úspěšný žalovaný. Žalobkyni by tak stíhala povinnost nahradit žalovanému náklady řízení dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci samé. Žalovanému však v tomto řízení žádné náklady nevznikly (výrok III.).