8 C 287/2025-18 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli v dne , datum, pojistnou smlouvu o modulárním autopojištění č. , hodnota, . Žalovaný se smluvně zavázal k úhradě pojistného v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Počátek pojištění byl stanoven na , datum, . Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovaného upozornila, že pojistná smlouva zanikla k , datum, . Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne , datum, . Výše dlužné pojistného činí , částka, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne , datum, uzavřela žalobkyně, jako pojistitel, a žalovaný, jako pojistník, pojistnou smlouvu o modulárním autopojištění č. , hodnota, , s počátkem pojištění od , datum, , na dobu určitou. Žalovaný se zavázal žalobkyni platit čtvrtletní pojistné ve výši , částka, , s účinností od počátku pojištění, kdy bylo splatné pojistné za první pojistné období. Žalobkyně v řízení tvrdila, že pojistná smlouva trvala po celou rozhodnou dobu a že jí žalovaný – na jejím základě – doposud dluží na pojistném částku , částka, . V řízení přitom nevyšlo najevo nic, co by její tvrzení vyvrátilo anebo jen zpochybnilo, naopak, tato jsou v souladu s výsledky provedeného dokazování.4. Po právní stránce soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen o.z., a to jako pojistnou smlouvu podle ustanovení § 2758 o.z., ve znění pozdějších předpisů. Žalobou uplatněný nárok je nárokem na zaplacení pojistného podle § 2782 odst. 1 o.z. a žádaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení; jež žalobkyni náleží ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného.5. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.