13 C 285/2020-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky z titulu porušení smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Žalobkyně tvrdí, že podle uvedené smlouvy [právnická osoba] (dále jen„ předchozí věřitel“) poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 22 844 Kč, a to tak, že, že za něj zaplatila kupní cenu zboží prodejci zboží; žalovaný se zavázal hradit žalobkyni měsíční splátky ve výši 1 095 Kč vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Žalovaný nehradil příslušné měsíční splátky, celý úvěr tak byl zesplatněn ke dni [datum]; pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Dlužná částka podle žalobkyně představuje nesplacenou jistinu úvěru (12 842,87 Kč), kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění (519,74 Kč), poplatky ve výši 800 Kč, smluvní pokutu (496,68 Kč, tj. 0,1 % denně z dlužné splátky), náklady na vymáhání (50 Kč) a dlužné pojistné (364 Kč). 2. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak má trvalé bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 6. Ze žádosti/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchozí věřitel se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 22 844 Kč pro účely koupě zboží, černého elektra. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem (při úrokové sazbě 8,94 % ročně) v měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k 17. dni v měsíci. Konkrétní výše splátky činila včetně pojištění 1 095 Kč měsíčně. V případě prodlení s úhradou splátek se žalovaný v čl. VI. odst. 8 zavázal hradit předchozímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a částku 600 Kč představující náklady spojené s vymáháním pohledávky (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]). Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum]. Žalovaný splátky řádně nehradil, předchozí věřitel tak úvěr ke dni [datum] prohlásil za splatný (prokázáno dopisem z [datum]). Předchozí věřitel následně uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], potvrzením o přijetí úplaty za postoupené pohledávky ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky z [datum] včetně podacího archu). Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalovanému podle podacího archu odeslána téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně včetně podacího archu). 7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán jako dělník u [právnická osoba], jeho čistý měsíční příjem činí průměrně 15 040 Kč. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že bydlí v nájmu a jeho náklady na bydlení činí přibližně 2 300 Kč měsíčně. Žalobkyně dále posuzovala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do veřejně přístupného rejstříku [příjmení] s negativním výsledkem, žalobkyně u žalovaného nenašla žádný záznam. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 9. Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a § 2 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním žalovanému úvěr poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svých závazků vyplývajících ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními požadovala úhradu celé dlužné částky k [datum]. V souladu se smlouvou je žalovaný povinen uhradit kromě jistiny úvěru také sjednanou smluvní pokutu (§ 2048 o. z.), sjednaný úrok (§ 2395 o. z.) a platně sjednané pojištění a poplatky. Výše žalované částky ostatně nebyla v řízení rozporována. 15. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 16. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z dlužné jistiny uplatněného v souladu s § 1970 o. z. od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 17. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč podle položky 2 písm. b) sazebníku, z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč, tj. za tři úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění), jelikož předmětem řízení byl nárok vzniklý ze smlouvy o úvěru uplatněný na ustáleném vzoru, podaný opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč, náhrada hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky celkem v částce 300 Kč a dále 21% daň z přidané hodnoty z odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů advokáta podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč. Žalovaný je povinen v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. 18. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.