15 C 305/2020-38 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], dne [datum]. Na podkladě uvedené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr za účelem doplacení kupní ceny motorového vozidla jeho prodejci a žalovaný se zavázal zejména ke splácení poskytnutého úvěru dle splátkového kalendáře a k úhradě sjednaného pojištění a administrativního poplatku. Pro případ prodlení byla mezi stranami sjednána pokuta ve výši 0,3 % z dlužné částky po splatnosti za každý byť započatý den prodlení do zaplacení dlužné částky. Nedílnou součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně si svoji povinnost splnila, když prodejci uhradila částku ve výši 50 000 Kč, avšak žalovaný nikoliv, poněvadž poskytnutý úvěr v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 555 Kč řádně a včas nesplatil. Žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou nejméně jedné měsíční splátky, odstoupila žalobkyně od smlouvy a tuto skutečnost žalovanému oznámila. I když se úvěr stal splatným, žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na zaplacení částky 19 587,04 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 12 772,23 Kč a z neuhrazených poplatků za pojištění vozidla ve výši 1 604,92, ze smluvní pokuty ve výši 5 209,89 Kč, a dále nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 14 377,15 Kč od [datum] do zaplacení, a smluvní úrok ve výši 13,62 % ročně z částky 12 772,23 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky. [právnická osoba] postoupila ke dni [datum] svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba], přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobce naposledy marně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě byl závazek žalovaného částečně plněn a měl být splněn na území České republiky, a proto může být žalovaný žalován u soudů České republiky a české soudy jsou příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 4. Ze smlouvy o úvěru, splátkového kalendáře, všeobecných obchodních podmínek smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž celá částka byla žalobkyní poskytnuta na účet prodávajícího, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku 48 měsíčními splátkami po 2 555 Kč splatnými k 10. dni příslušného měsíce, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a poslední dne [datum]. Pokud by žalovaný nezaplatil jakoukoliv platbu v době splatnosti, byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení dohodnuté smluvní pokuty ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení. Žalobkyně byla dále oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu 250 Kč za jakoukoli žalobkyní vystavenou upomínku. Mezi stranami bylo dále sjednáno, že žalobkyně má právo odstoupit od úvěrové smlouvy v případech, kdy žalovaný podstatným způsobem poruší smlouvu, přičemž za takové porušení se považoval zejména případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení s placením nejméně jedné měsíční splátky úvěru. V případě odstoupení od smlouvy žalobkyní, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni zejména nesplacenou jistinu, účelně vynaložené administrativní náklady a náklady na sjednání úvěrové smlouvy a na pořízení ostatních produktů. Nedílnou součástí smlouvy byl splátkový kalendář. Žalobkyně si svoji povinnost splnila a poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, jež převedla na bankovní účet prodávajícího. 5. Z odstoupení od smlouvy, výsledného vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy, přehledu úrokových sazeb ČNB má soud za prokázané že žalovaný neplatil splátky řádně a včas, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou od smlouvy odstoupila ke dni [datum]. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný však na výzvy nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. 6. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany [příjmení] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. 7. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Římské úmluvy o právu použitelném pro smluvní závazky [číslo], které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 t se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Smluvní strany si však rozhodné právo pro svůj závazkový vztah nezvolily. Soud proto aplikoval právo České republiky podle čl. 4 odst. 2 této úmluvy, jelikož smlouva nejúžeji souvisí se zemí, v níž má strana, která je povinna plnit předmět smlouvy, v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště. 8. Smlouvou o úvěru se podle § 497 Obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžité prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele (§ 499 obch.zák.). 9. Podle § 365 věty prvé obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. 10. Podle § 369 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 11. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. 12. Podle § 544 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. z.) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 13. Podle § 524 odst. 1 obč. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2 citovaného ustanovení). 14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru v částce 12 772,23 Kč, na poplatky v částce 1 604,92 a na smluvní pokutu v částce 5 209,89 Kč, jež byla sjednána v souladu s § 544 obč. z. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 15. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů