16 C 349/2020-41 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Návrhem na zahájení řízení o rozvod manželství, doručeným soudu dne [datum], se manžel domáhá rozvodu manželství. <i>Tvrzení manžela</i> Manžel uvedl, že manželé uzavřeli manželství dne [datum]. Za trvání manželství se jim v roce 2015 narodil syn. Manželé v době podání návrhu na rozvod bydleli v domě, který je v manželově výlučném vlastnictví. Asi do roku 2018 bylo manželství spokojené pouze s běžnými problémy. Problémy se dařilo řešit, manžel část uvedeného období pracoval v Rusku a snažil se rodinu zabezpečit po finanční stránce. Od roku 2018, po návratu manžela ze zahraničí, docházelo mezi manželi k větším problémům a hádkám, jejichž častým důvodem byly finanční záležitosti. V současné době už mezi manžely došlo k úplnému citovému odcizení, tomu odpovídá intimní soužití, které dlouhodobě neprobíhá. Vzájemné vztahy jsou hluboce narušeny, manžel považuje manželství za hluboce a dlouhodobě rozvrácené a nemá zájem na setrvání v manželství. <i>Vyjádření manželky</i> Manželka u jednání soudu uvedla, že s rozvodem manželství nesouhlasí. K dotazu soudu uvedla jako důvod snížení své životní úrovně. <i>Dokazování a soudem zjištěné skutečnosti</i> K projednání věci soud nařídil jednání (§ 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“). Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo] (prokázáno oddacím listem). Z manželství se narodil jeden dosud nezletilý syn. O poměrech tohoto dítěte v době po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu, ve spojení s rozsudkem soudu odvolacího, oba rozsudky nabyly právní moci (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 5. 3. 2021, č. j. 26 Nc 292/2020-116, a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2021, č. j. 101 Co 138/2021-165). Manžel při svém výslechu uvedl, že si s manželkou nerozumí. Dne [datum] se manželka odstěhovala i se synem a s většinou majetku. Jako manželé spolu účastníci přestali žít asi někdy v půlce roku 2020. Manžel si myslí, že určitě není možné, aby se manželské soužití mezi manželi ještě napravilo. Za příčiny rozpadu manželství považuje neshody, spory o finance, trochu odlišné zájmy a skutečnost, že manželka se zajímá pouze o syna a na vedení domácnosti nechce finančně přispívat. Manželka při svém výslechu uvedla, že jako manželé spolu účastníci nežijí. Manželka se snažila udržet rodinu, stabilitu a zázemí pro syna, i proto, aby ho uživila, byla nucena rozprodávat svůj výlučný majetek. Manželka je vážně nemocná a manžela zajímají jen peníze. Byla dvakrát na operaci s karcinomem prsu, na ozařování a na hormonální léčbě a má těžké astma. Na péči o syna a o domácnost je sama, syn má horší imunitu, manžel nechává péči na ní, a to i když byla nemocná. I přes to, co o manželovi tvrdí, ale má manželka zájem na zachování manželství; jinak by se snížila její životní úroveň, navíc věří spíše v rodinu pro syna, než v manželství pro sebe. Operace karcinomu byly na konci roku 2019 a na začátku roku 2020, hormonální léčba stále pokračuje, manželka zatím není schopná pracovat a je v plném invalidním důchodu. Už předtím po celou dobu manželství byla v částečném invalidním důchodu, ale manžel ji stále nutil pracovat a s ničím nepomáhal. Myslí si, že příčinou současného stavu manželství jsou peníze. Manžel platí manželce výživné 5 000 Kč měsíčně, on velice dobře vydělává. Invalidní důchod manželky byl v roce 2020 ve výši 13 499 Kč, od ledna 2021 je 14 270 Kč (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 5. 3. 2021, č. j. 26 Nc 292/2020-116). Manželka vlastní tři byty a rodinný dům (polovinu dvojdomku), (mezi manžely nesporné). Manželka uvedla, že doufá, že rodinný dům v budoucnu zrekonstruuje a bude v něm bydlet; nyní bydlí v jednom z bytů, který vlastní, o velikosti 2+kk , 40 m2. Dále má manželka byt v [obec] [anonymizováno], který pronajímá, a dále třetí byt v ulici [ulice] v [obec], který nyní nepronajímá (uvedla, že ho nabízí k prodeji). Dle nájemní smlouvy z listopadu 2020 činí nájemné v bytě v [obec] [anonymizováno] 9 000 Kč měsíčně (dále nájemce platí zálohové platby 1 950 Kč měsíčně). Do listopadu 2020, kdy byl nájem ukončen, dostávala za nájem bytu 2+1 v [obec] částku 10 000 Kč měsíčně. (Prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 5. 3. 2021, č. j. 26 Nc 292/2020-116, bod 9 odůvodnění, a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2021, č. j. 101 Co 138/2021-165, bod 8 odůvodnění) <i>Závěr soudu o skutkovém stavu</i> Manželé uzavřeli sňatek v roce 2013. Asi od poloviny roku 2020 spolu manželé již intimně nežijí, od ledna 2021 se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Manželka situaci vnímá tak, že je sama na péči o syna a o domácnost, manžel jí nepomáhá, zajímají ho jen peníze, stále ji nutil pracovat, i když už byla v částečném invalidním důchodu a sama se starala o syna a domácnost. Přesto se však manželka nechce rozvést, a to proto, že, jak sama uvedla, chce spíše zachovat rodinu pro syna, než manželství pro sebe, a že by jí rozvodem poklesla životní úroveň. Manžel manželství považuje za trvale rozvrácené a podle něj určitě není možné, aby se manželské soužití mezi manželi ještě napravilo. S manželkou si už nerozumí. Manželka prodělala dvě operace karcinomu prsu a ozařování, nyní má pokračující hormonální léčbu. Pobírá invalidní důchod ve výši 14 270 Kč měsíčně, vlastní tři byty a jeden rodinný dům. V jednom z bytů bydlí, další byt pronajímá za nájemné 9 000 Kč měsíčně, další byt prodává, ale donedávna jej pronajímala za 10 000 Kč měsíčně. <i>Relevantní právní předpisy</i> Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle § 757 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. <i>Právní posouzení věci soudem</i> Soud dospěl k závěru, že v nyní posuzovaném případě je manželství účastníků hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé spolu nežijí, manžel označuje manželství za rozvrácené a nefunkční, nechce v něm setrvávat a nemá žádný zájem o obnovu manželství. Ostatně i sama manželka manželství popisuje (jinými slovy) jako nefunkční, neboť podle jejího názoru je veškerá péče o syna a o domácnost jen na ní, manželé mají spory o peníze, manžel na ni nebral ohledy, když byla nemocná. V manželství chce setrvávat spíše kvůli synovi, aby měl rodinu, než kvůli vztahu (citům) k manželovi. Manžel manželské společenství zjevně obnovit nechce, o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů bylo pravomocně rozhodnuto a nejsou dány ani žádné další překážky, které by bránily rozvodu manželství. Skutečnost, že manželce poklesne rozvodem životní úroveň, není důvodem, aby soud manželství nerozvedl. Manželka netvrdila existenci žádného jiného důvodu, pro který by manželství nebylo možno rozvést. Soud existenci takového důvodu neshledal. Nejsou splněny ani podmínky § 755 odst. 2 písm. b) o. z., a to už proto, že manželka vlastní tři byty a rodinný dům, které může užívat k bydlení a k pronájmu, dále pobírá invalidní důchod, nemá tedy nedostatek finančních prostředků a má zajištěné bydlení. Manželka je sice v invalidním důchodu, ale není odkázaná na fyzickou pomoc manžela a nejde ani o situaci, kdy by se u ní akutně projevila závažná choroba s nepříznivou prognózou, nebo o situaci obdobné závažnosti (srov. M. [příjmení], M. [jméno], T. [příjmení]: Občanský zákoník II. Rodinné právo /§ 655−975/, 2. vydání, 2020, komentář k § 755 o. z., dostupné např. v [příjmení] online). Manželce tedy nehrozí zvlášť závažná újma ani nejsou dány mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství (obě podmínky přitom musí být naplněny zároveň, kumulativně). Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud v tom, že manželé měli spory o finance a o způsob, jakým bude každý z nich přispívat k péči o rodinu a domácnost. Vzhledem k výše uvedenému soud návrhu na rozvod manželství vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštn