14 C 109/2022-38 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Manželka se u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé spolu nežijí, jejich manželství je hluboce a trvale rozvráceno. Manžel se před třemi lety odstěhoval do Finska, nejsou spolu v kontaktu. Manželé nemají společné děti. 2. Manžel se prostřednictvím svého opatrovníka vyjádřil v tom směru, že s rozvodem nesouhlasí a rozhodnutí o rozvodu ponechá na úvaze soudu. 3. Soud v řízení na základě provedeného dokazování účastnickým výslechem manželky a listinnými důkazy (oddací list) zjistil tento skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] ve [anonymizováno] na [země]. Z tohoto manželství se nenarodily žádné děti. Manželství plnilo svoji funkci do května 2019. Do té doby spolu jezdily dvakrát ročně do Litvy za rodinou manžela, manželství bylo po všech stránkách v pořádku, pravidelně se intimně stýkali. Následně se manžel bez bližšího odůvodnění odstěhoval do Finska za svým bratrem s tím, že se do České republiky již nevrátil. Manželka žije sama na adrese trvalého pobytu, bydlí v nájmu, veškeré náklady si nese ze svého. Manžel jí nikterak nepřispívá, naopak manželka je zatížena závazky svého manžela. Navštívil ji i exekutor za dluhy manžela, a to 14. 7. 2021. Manželka byla v minulosti manželem přibližně dvakrát do měsíce telefonicky kontaktována s tím, že manžel se zajímal pouze, zda mu přišla nějaká pošta. Přibližně před rokem a půl změnil manžel telefonní číslo, které manželka nezná, a od té doby nejsou v kontaktu. Manželka je ve starobním důchodu, její finanční situace je tíživá. Pobírá důchod z Ukrajiny ve výši 800 Kč a starobní důchod od ČSSZ ve výši 3 714 Kč. 4. Vzhledem k tomu, že manželka je státní občankou Ukrajiny a manžel [příjmení], řešil soud nejprve otázku pravomoci a otázku použitelnosti právního řádu. 5. Ve vztahu k Ukrajině podle čl. 30 odst. 1 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o podpisu Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené pod [číslo] Sb. m. s. rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle odst. 2 souvětí prvého téhož článku jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Podle odst. 4 téhož článku při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. V daném případě má manželka bydliště na území České republiky, čímž je dána pro rozvod manželství pravomoc českých soudů i použitelnost českého právního řádu. 6. Ve vztahu k Litvě podle článku 3 písm. a) bod ii) Nařízení Rady EU č. 2019 [číslo], o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (Nařízení Brusel II. ter) jsou ve věcech týkajících se rozvodu příslušné soudy členského státu, na jehož území měli manželé poslední obvyklý pobyt, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. V daném případě manželka, státní občanka Ukrajiny, nadále bydlí na bývalé společné adrese v České republice. Tím je dána pravomoc českého soudu ve věci rozhodnout, použitelnost českého právního řádu vyplývá při absenci mezinárodní smlouvy zavazující oba dotčené státy, která by tuto skutečnost upravovala jinak, z § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 a § 123 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Podle tohoto ustanovení se zrušení manželství rozvodem řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Tedy v daném případě je příslušný soud České republiky a hmotněprávní úprava se řídí právním řádem České republiky, na území České republiky též měli oba manželé obvyklý pobyt. 7. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 8. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny. 9. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že podmínky pro rozvod manželství byly splněny. Bylo prokázáno, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. O tom svědčí zejména délka období, po které spolu manželé nežijí, jakož i to, že po tuto dobu neučinili žádný reálný pokus o obnovení soužití. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v absenci jakéhokoli kontaktu mezi manželi trvajícím déle jak rok a půl, stejně tak odstěhování se manžela před více jak třemi lety ze společné domácnosti. Mezi manželi absentuje jakýkoli faktický vztah. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., když soud neshledal žádnou okolnost případu, která by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovala.