19 C 312/2021-50 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Předmětem řízení je žaloba na určení hranice mezi pozemky specifikovanými ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobce uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 610 m2, druh pozemku: zahrada, v k. ú. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, kterýž to má z jedné strany společnou hranici s pozemkem parc. [číslo] o výměře 7 747 m2, druh pozemku: zahrada, v k. ú. [obec], zapsaným na [list vlastnictví] vedeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, který je ve spoluvlastnictví žalovaných (každý z nich vlastní podíl ideální ½). Zároveň žalobce uvedl, že na hranici pozemků podél stávajícího oplocení je žalovanými zřízen přístřešek pro dřevo, který mu zastiňuje jeho pozemek. 2. Mezi žalobcem a žalovanými je sporné, zda společná hranice mezi pozemkem žalobce a pozemkem žalovaných je vyznačena oplocením, které stojí mezi pozemky na stejném místě po desítky let, popřípadě zda společná hranice odpovídá stavu uvedenému v katastru nemovitostí. Žalovaní k věci uvedli, že jsou majiteli pozemku parc. [číslo]. V minulosti v roce 2015 nechali vyhotovit plán k vytýčení hranice mezi pozemky. Protokol o vytýčení hranice pozemku vyhotovil [příjmení] [příjmení] [IČO] a [jméno] [příjmení]. Podle tohoto protokolu leží hranice mezi pozemky mimo současné oplocení, a to tak, že současné oplocení je ještě na pozemku žalovaných a jejich pozemek pokračuje i za toto oplacení místy až 2 metry za oplocení. Zároveň žalovaní uvedli, že zřídili dřevníky při samém stávajícím oplocení pozemku právě s ohledem na výsledek vytyčení hranice, podle kterého jim náleží i část pozemku za tímto oplocením. 3. V řízení soud zjistil tento skutkový stav. [obec] pozemků je v terénu vyznačena oplocením, které je zde umístěno dlouhodobě (desetiletí). Žalovaní pozemek koupili s vědomím tohoto oplocení. Žádný spor o průběh hranice pozemku nevyvolali, a to ani po zhotovení protokolu [jméno] [příjmení], který udával průběh hranice odlišně, a to ve prospěch žalovaných. Situace se vyhrotila až po umístění dřevníků při samé hranici stávajícího oplocení, kdy se žalobce u Stavebního úřadu v [obec] domáhal jejich odstranění. Stavební úřad, aniž by řádně zjistil validitu Protokolu o vytyčení hranice pozemku zhotoveného [jméno] [příjmení] v roce 2015 (neměl ověření Katastrálním úřadem) vzal ve své argumentaci toto vytýčení za řádné a odkázal účastníky (neurčil koho konkrétně) do občanskoprávního řízení. 4. Soudu byl dále žalobcem předložen Protokol o vytýčení hranice pozemku zhotovený Ing. [jméno] [příjmení] 15. 7. 2021, který jednoznačně určil hranici pozemků v místě stávajícího oplocení (to přesto, že jim použité vytyčovací body mají kvalitu 8 tedy přesnost +-2m) a dále žalovanými [příjmení] o vytýčení hranice vypracovaný dne 5. 1. 2022 Ing [jméno] [příjmení], z kterého je patrné, že oplocení je v některých místech umístěno v rámci tolerance (kvality vytyčovacích bodů) a v některých je za hranicí této tolerance. Soud zjistil, že hranice stanovená Katastrem nemovitostí na základě vytyčovacích bodů i dle Protokolu Ing. [příjmení] je pouze přibližná. [příjmení] mají kvalitu 8, což v reálu znamená, že mohou být odchýleny od skutečného průběhu hranice až o 2 m. Přesnější průběh hranice vzhledem k nedostatku podkladů nelze zjisti a je na dohodě účastníků či soudním rozhodnutí dle § 1028 z. č. 89/2012 Sb. 5. Podle § 1028 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen„ oz“ platí:„ Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.“ 6. V posuzovaném případě bylo možno zjistit hranici pozemků jen přibližně (vytyčovací body vedené katastru nemovitostí mají kvalitu 8, tedy míra přesnosti je s odchylkou +- 2m). Přesné určení hranice by tedy bylo dle § 1028 oz na určení soudem dle zásad slušnosti. Soud by vzal v potaz jako zásadní skutečnost, že hranice pozemku v terénu, která leží převážně v uvedeném intervalu, je pokojnou hranicí již desítky let a rovněž skutečnost, že žalovaní tuto hranici při koupi pozemku nenapadli a respektovali ji. 7. Účastníci však v řízení byly schopni dojít k shodným závěrům o hranici pozemků, a to v místě stávajícího oplocení, tedy v průběhu řízení učinili takto definovanou hranici, která odpovídá Protokolu o vytýčení hranice pozemku ze dne 15. 7. 2021 vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], za nespornou. Vzhledem k tomu, že účastníky definovaná nesporná hranice pozemku odpovídá slušnému uvážení ve smyslu § 1028 oz, rozhodl soud o hranici pozemků shodně s nesporným tvrzením účastníků. 8. Zároveň žalobce uvedl a souhlasil s tím, aby to bylo pojato do výroku rozhodnutí soudu, že bude respektovat stávající umístění dřevníků v jejich stávající podobě a zdrží se jakýchkoli aktivit směřujících k jejich odstranění. Účastníci žádali, aby i přes de facto dohodu o všech sporných skutečnostech bylo rozhodnuto rozsudkem nikoli usnesením o schválení smíru. 9. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je Protokolu o vytyčení hranice pozemků, č. 550-378/2021, ze dne 15. 7. 2021, ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] (tento protokol je nedílnou součástí tohoto rozsudku). 10. Na náhradě nákladů řízení rozhodl soud se souhlasem obou stran sporu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.