20 C 274/2021-35 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 56 479,96 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o rychlé půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr ve výši 50 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Úvěr byl žalované poskytnut dne [datum] převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet na účet č. [bankovní účet] v 96 splátkách po 1 025 Kč každého 10. dne v měsíci. Součet naplánovaných splátek představoval částku 92 485 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou sjednaných splátek, zesplatnila žalobkyně dopisem ze dne [datum] dle čl. XII. odst. 1 písm. b) smlouvy nesplacené částky úvěru. Zesplatňující dopis byl žalované odeslán dne [datum] a zesplatnění úvěru nabylo účinnosti dne [datum]. Dlužná částka se ke dni zesplatnění skládala z dlužných splátek 49 245,63 Kč, smluvního úroku 5 277,87 Kč, dlužných poplatků za upomínky ve výši 1 000 Kč, dlužných poplatků ve výši 483 Kč a úroku z prodlení ve výši 473,46 Kč. V souladu s čl. XI. odst. 1 smlouvy byly dlužné poplatky a úroky připisovány k jistině. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou žalované téhož dne. Žalobkyně požaduje po žalované podanou žalobou též zaplacení úvěru z úvěru ve výši 16,99 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 56 066,50 Kč ode dne [datum] do zaplacení. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občanem [země]. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť smlouva byla podepsána a služby byly poskytovány na pobočce žalobkyně v [obec]. 3. Žalovaná požádala o možnost úhrady žalované částky ve splátkách. K žalovanému nároku uvedla, že poté co úvěr čerpala, nebyla schopna splátky platit s ohledem na ztrátu zaměstnání narození dítěte. 4. Soud ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] ze dne [datum], akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek, ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, prohlášení o okamžité splatnosti s výzvou k uhrazení dluhu ze dne [datum] včetně podacího archu [datum], struktury dluhu a předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o rychlé půjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí úrok 16,99 % ročně, poplatky za pojištění 69 Kč měsíčně a poplatky za služby spojené s vedením úvěru dle ceníku, to vše v 96 splátkách po 1 025 Kč splatných každého 10. dne v měsíci počínaje dnem [datum]. U čl. X. 1 smlouvy soud ověřil, že žalobkyně byla oprávněna úroky a poplatky připisovat k jistině úvěru. Z čl. XI. a XII smlouvy ověřil soud oprávnění žalobkyně v případě prodlení žalované s úhradou splátek zesplatnit úvěr. Žalobkyně úvěr vedla a žalovaná byla povinna úvěr splácet na ú. č. [bankovní účet]. Žalovaná požádala žalobkyni o poskytnuté úvěru zasláním peněžní prostředků na účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Jelikož žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila, žalobkyně dopisem ze dne [datum] odeslaným žalované dne [datum] úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky 56 479,96 Kč. Na splátkách úvěru zůstala žalovaná dlužná 49 245,63 Kč, na úroku z úvěru 5 277,87 Kč, na poplatcích za upomínky 1 000 Kč a na ostatních poplatcích 483 Kč. Ke dni [datum] činil dluh žalované na úroku z prodlení 473,46 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě téhož dne. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn skutkový stav, jak výše uvedeno, tedy že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná byla povinna poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí úrok z úvěr včetně sjednaných poplatků. Žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála a po zesplatnění úvěru zůstala žalobkyni dlužna částku 50 006,50 Kč, skládající se z dlužných splátek ve výši 49 245,63 Kč, úroku z úvěru 5 277,87 Kč a poplatků ve výši 1 000 Kč a 483 Kč, a zákonný úrok z prodlení 473,46 Kč. 7. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy podepsané v Římě dne 19. července 1980 ve znění dodatkových protokolů, která se na vztahy mezi signatářskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně, a to s ohledem na dobu uzavření smlouvy před nabytím účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008. Podle čl. 3 odst. 1 této úmluvy se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z článku XIV.1 smlouvy o rychlé půjčce. 8. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvody i výši žalovaných částek a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovanou, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalované povinnost k úhradě částky 56 479,96 Kč spolu se sjednaným úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 10. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 15 599,40 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 241 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny částkou 10 140 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 3 380 Kč, paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 318,40 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Žalovaná je povinna zaplatit přisouzenou částku včetně příslušenství ve lhůtě 6 měsíců a přisouzenou částku náhrady nákladů řízení ve lhůtě 2 měsíců od právní moci rozsudku, tedy ve lhůtě delší než zákonné dle § 160 odst. 1 o.s.ř., a to s ohledem na výši přisouzené částky a majetkové poměry žalované. Delší lhůta k plnění dá žalované šanci uhradit její dluh vůči žalobkyni mimo exekuční řízení, zároveň delší lhůta k plnění nepředstavuje zásah do majetkové sféry žalobkyně.