11 C 97/2023-36 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala rozvodu manželství s manželem s odůvodněním, že ve zpočátku spokojeném manželství se vztahy účastníků začaly zhoršovat a objevovat se hádky, manželství považuje za hluboce a trvale rozvrácené a nemá již zájem v manželském svazku setrvávat. Manžel prostřednictvím opatrovníka k návrhu uvedl, že rozvod manželství by mohl být v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, popř. by mu mohla vzniknout újma. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutková zjištění, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Magistrátem města Mladá Boleslav (oddací list). Z manželství se děti nenarodily (výpis z CEO manželů). Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl manžel omezen ve svéprávnosti. Omezení svéprávnosti bylo prodlouženo rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], opatrovníkem manžela byla jmenovaná paní [jméno] [celé jméno manželky], matka manžela. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že u manžela byl diagnostikován chronický abusus alkoholu s mnohočetnými somatickými komplikacemi, manžel je dlouhodobě omezen ve svéprávnosti, vzhledem k charakteru onemocnění nelze předpokládat jakékoliv další zlepšení jeho psychického stavu a kognitivních funkcí. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl manželovi pro řízení o rozvod manželství jmenován kolizní opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátka. Z výpovědi manželky vyplynulo, že manžel požíval alkoholické nápoje již od doby, kdy se manželé brali, což mělo za následek násilné chování vůči manželce. Postupem času se u manžela začala projevovat jeho nemoc, takže už s ním nebylo vůbec možné komunikovat, měl řadu úrazů, upadal do mdlob. Zpočátku se o něj manželka starala, poté byl již hospitalizován v PL [obec], což bylo asi před 8 lety. Manželka jej navštěvovala společně s jeho matkou. Naposledy ho viděla před 3 lety, od té doby už nejsou vůbec v kontaktu. Manželé žádný společný majetek nemají. Byt, ve kterém společně bydleli v [obec] [anonymizováno], manželka vyklidila a předala ho matce manžela. Opatrovníka po celou dobu dělá jeho matka, manželka nemá ani finanční prostředky na to, aby se o něj mohla starat. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud manželství nerozvede, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Podle § 655 o. z. je manželství trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Soud považuje dlouhodobé odloučení manželů, jakož i vzájemné neshody za hlavní příčinu rozvratu manželství, v jejímž důsledku nelze očekávat obnovení manželského soužití, nadto za situace, kdy již jeden z manželů nemá zájem ani snahu o jeho obnovení. Manželé spolu dlouhodobě nežijí a nekomunikují, manželka se odstěhovala ze společné domácnosti. Soud neshledal, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem manžela nebo, že by mu tím mohla být způsobena nějaká újma. Manžel je ve svéprávnosti omezen dlouhodobě, po celou dobu o něj pečuje jeho matka, manželka se o něj nijak nezajímá a ani nezajišťuje žádné jeho potřeby, manželé nejsou dlouhodobě v žádném kontaktu a jejich manželství je čistě formální a neplní svou společenskou funkci. S ohledem na shora uvedené soud proto manželství účastníků rozvedl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, ledaže by tu byly okolnosti odůvodňující jejich přiznání, které však v daném případě soud neshledal.