19 C 215/2023-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala v záhlaví rozsudku uvedené částky s následujícím odůvodněním. Právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), uzavřel se žalovaným dne 30. 4. 2015 Smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou součástí Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě uzavřené Smlouvy poskytla [příjmení] žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet Bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve Smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 10,90% a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, a to ve výši podle Smlouvy a aktuálního Sazebníku [právnická osoba] Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany si dále přímo ve Smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle Smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku [právnická osoba], tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Smluvní strany si dále ve Smlouvě sjednaly právo [příjmení] prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný mj. dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze Smlouvy. Žalovaný se k věci nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Využil tak postupu dle § 115 a o. s. ř., když žalobkyně s tímto souhlasila již v podaném návrhu a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, přičemž byl v této výzvě informován o tom, že nevyjádří-li se, bude to soud považovat za souhlas. Soud zjistil z žalobkyní založených listin následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, shora identifikovanou bankou a žalovaným byla dne 30. 4. 2015 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 500 000 Kč se splatností nejpozději 11. 4. 2022, a to měsíčními splátkami po 8 529 Kč. Dohodnuta byla úroková sazba z úvěru 9,10% ročně, RPSN v době uzavření smlouvy činilo 12,01%. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [příjmení] a žalobkyní dne 16. 2. 2023, její přílohy [číslo] bylo zjištěno, že pod pořadovým [číslo] byla postoupena nyní uplatněná pohledávka za žalovaným. Ze smlouvy o postoupení vyplývá výše pohledávky ke dni 1. 3. 2023 celkem 50 066,06 Kč. Ve výši 45 221,20 Kč šlo o neuhrazený zůstatek úvěru. Ve výši 917,23 Kč o úrok z úvěru. Ve výši 1 111,66 Kč o úrok z prodlení a ve výši 2 816 Kč o neuhrazené poplatky. Jistina pohledávky je tak celkem 46 138,40 Kč (45 221,20 Kč + 917,20 Kč). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2023 soud zjistil, že žalovanému bylo zasláno oznámení o tomto právním jednání, a to na adresu trvalého bydliště [ulice a číslo], [obec]. Jde zároveň o adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě o úvěru. [příjmení] využila svého práva a úvěr zesplatnila s účinností od 24. 12. 2022 a od 25. 12. 2022 tak byla úvěrová pohledávka úročena rovněž úrokem z prodlení. Toto má soud za prokázané z rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu, jež bylo dne 25. 12. 2022 odesláno žalovanému na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě [ulice a číslo], [obec]. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně. Žalobkyně toto své tvrzení podpořila důkazem o odeslaných upomínkách, a to poslední upomínkou k úhradě úvěru před jeho zesplatněním ze dne 22. 11. 2022, a dále předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2023. Zároveň nevyvrátil tvrzení, že celkově dluží na závazcích z úvěru shora uvedené částky, a že od postoupení pohledávky neuhradil na pohledávce ničeho. Toto bylo důkazním břemenem žalovaného. V souladu se smlouvou, v které je stanoven úrok z úvěru 10,90% ročně z neuhrazené jistiny i z připsaných neuhrazeným úroků z úvěru požaduje žalobkyně po žalovaném úrok 10,90% ročně od 2. 3. 2023 do zaplacení z částky 46 138,40 Kč. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení v zákonné výši 15% ročně od 2. 3. 2023 do zaplacení z celkové částky 48 954,40 Kč (dlužná jistina + dlužné poplatky), a to podle § 1970 obč. zák. Soud právní vztah mezi účastníky posoudil podle zákona č. 145/2009 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru a podle občanského zákona zákon č. 89/2012 Sb. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný své závazky z úvěrové smlouvy neplnil, smlouva byla zesplatněna a žalovaný tak dodnes na závazcích z úvěru dluží celkově částku 48 954,40 Kč, jejíž specifikace je uvedena shora. S ohledem na to, že se žalovaný s úhradou jistiny úvěru i přirostlých úroků dostal do prodlení od 2. 3. 2023, když [příjmení] a posléze žalobkyně stanovují účinnost zesplatnění ke dni 1. 3. 2023, má žalobkyně právo rovněž na úroky z prodlení podle § 1970 o. s. ř. v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v daném případě 15% ročně. Soud tedy žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 137 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 959 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 954,40 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud považuje podanou žalobu za tkz. formulářovou ve smyslu § 14b) a.t., když jen v senátu 19 C jsou těchto žalob podány ročně desítky. O tom, že jde o ustálený vzor, svědčí i to, že tvrzení jsou koncipována tak, aby postihovala všechny možné varianty (to ale neodpovídá požadavkům o. s. ř.). Tvrzení s ohledem na použití formulář nejsou konkrétní, soud musí dohledávat v důkazech např. výše měsíční splátky, druh požadovaných neuhrazených poplatků, atd. S ohledem na uvedené soud rozhodl o nákladech řízení podle uvedeného § 14b) a.t., neboť zároveň šlo o částku žalovanou nepřevyšující 50 000 Kč, když k příslušenství se nepřihlíží.