20 C 223/2021-289 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 239 043,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za období od 25.7.2021 do zaplacení z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, konkrétně za období od 1.8.2018 do 30.6.2021. Žalobkyně uvedla, že v letech 2006 – 2009 byla zaměstnána u žalované jako operátorka ve výrobě kabelů a antén. Dne 5.2.2009 u ní byla zjištěna nemoc z povolání, chronická tentovaginitida flexorů 2. – 5. prstu pravé ruky a dne 9.11.2009 jí byla přiznána plná invalidita. Následně dne 10.11.2009 rozvázala žalovaná se žalobkyní pracovní poměr dohodou a pojistitelem žalované, [právnická osoba] byla žalobkyni vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Od 15.9.2015 je žalobkyně poživatelkou invalidního důchodu I. stupně, přičemž podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Mladé Boleslav o invaliditě ze dne 16.12.2015 byla rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti ulnární epikondylitida pravé pažní kosti v kombinaci s uváděnou chronickou tentovaginitidou a dalším onemocněním. Pro epikondylitidu podstoupila žalobkyně dne 22.2.2018 operační zákrok, jímž došlo k ústupu obtíží způsobených tímto onemocněním, nadále však trvá chronická tendovaginitida, tj. nemoc z povolání. Pokud žalovaná v řízení zpochybnila nemoc z povolání jako rozhodující příčinu poklesu pracovní schopnosti žalobkyně s odkazem na její další onemocnění, má žalobkyně za to, že je třeba vycházet z reálného stavu a nikoliv se zabývat tím, jaký vliv na pokles pracovní schopnosti by měla ostatní obecná onemocnění žalobkyně, pokud by nemoci z povolání nebylo. V žalovaném období 1.8.2018 – 30.6.2021 žalovaná žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku již nevyplatila, to ani po přechozí výzvě žalobkyně. Žalovaná částka sestává z náhrady ztráty na výdělku za období 1.8. – 31.12.2018 ve výši 31 804,10 Kč, dále za rok 2019 ve výši 72 450,80 Kč, za rok 2020 ve výši 84 829,68 Kč a za období 1.1. – 30.6.2021 ve výši 49 959,30 Kč. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala žalobu v celém rozsahu zamítnout. Potvrdila, že žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vyplácela až do 31.12.2015, nicméně toho času došlo ke změně poměrů, pro kterou žalobkyni další náhrada již nenáleží. Žalovaná namítala, že v žalovaném období nebyla nemoc z povolání již rozhodující příčinou ztráty na výdělku. Uvedené plyne mimo jiné z posudku OSSZ o invaliditě žalobkyně č.j. LPS/2015/3908 z 16.12.2015. Resp. žalobkyně vedle nemoci z povolání trpí dalšími 12 obecnými onemocněními, pro které by pracovní pozici dle pracovní smlouvy nemohla vykonávat, i pokud by nemoci z povolání nebylo. 3. K návrhu žalované do řízení vstoupila [právnická osoba], která z titulu pojistného plnění náhradu za ztrátu na výdělku žalobkyni dříve vyplácela. Aktuálně však výplatu tohoto plnění pozastavila z týchž důvodů, jimiž v řízení argumentuje žalovaná – resp. žalovaná i vedlejší účastník jsou ve své procení obraně jednotní. [ulice] účastník pro uvedené (viz odst. 2. odůvodnění tohoto rozsudku) rovněž navrhl žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout. 4. Soud vzal za prokázané shodným tvrzením účastníků řízení ve spojení s „ dohodou o rozvázání pracovního poměru“ z 10.11.2009, že žalobkyně pracovala pro žalovanou v letech 2006 - 2009 v dělnické profesi a ke dni 10.11.2009 se strany sporu dohodly na skončení pracovní poměru s odkazem na nemoc z povolání zjištěnou u žalobkyně lékařským posudkem. K tomu soud ověřil rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 29.11.2010 č.j. 45241/2010-NH-30.1.2-3.8.10, že odvolání žalované (tehdy pod obchodním názvem [právnická osoba] – viz výpis z obchodního rejstříku) proti lékařskému posudku Všeobecné fakultní nemocnice v [obec], zn. Pav Fe/Šan ze dne 7.7.2010, bylo zamítnuto. Resp. citovaný lékařský posudek, kterým se žalobkyni chronická tendovaginitida flexorů 2. – 5. prstu pravé horní končetiny uznává jako nemoc z povolání s datem zjištění nemoci z povolání 5.2.2009, byl odvolacím orgánem potvrzen. 5. Jak soud zjistil posudkem Okresní správy sociálního zabezpečení Mladá Boleslav č.j. LPS/2015/3908 z 16.12.2015 o invaliditě, po posouzení zdravotního stavu žalobkyně správa sociálního zabezpečení konstatovala u žalobkyně dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, resp. invaliditu I. stupně počínaje 15.9.2015, čímž poklesla její pracovní schopnost o 35%. Jak se v posudku uvádí, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je recidiva ulnární epikondylitidy pravé pažní kosti s radiální epikondylitidou pravé pažní kosti v anamnéze v kombinaci s dalšími onemocněními vč. chronické tendovaginitidy flexorů 2. – 5. prstu pravé horní končetiny. 6. Ambulantní zprávou Všeobecné fakultní nemocnice v [obec], Kliniky pracovního lékařství VFN a 1. LF UK vyhotovenou MUDr. [jméno] [příjmení] dne 8.4.2019, tj. po operaci žalobkyně pro ulnární epikondylitidu pravé pažní kosti, má soud za zjištěné, že u žalobkyně nadále trvá nemoc z povolání – tendovaginitida flexorů 2. – 5. prstu pravé ruky. Operaci se žalobkyně podrobila dne 22.2.2018 – viz operační protokol. 7. Podle sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Mladá Boleslav ze dne 3.1.2022 byla žalobkyně naposledy posouzena dne 23.1.2018 ohledně kontrolní lékařské prohlídky invalidity I. stupně s platností trvale. K dalšímu přezkumu zdravotního stavu ze strany ČSSZ nebyl shledán žádný důvod. 8. K výpočtu žalované částky předložila žalobkyně doklady o peněžitém plnění vypláceném jí v rozhodné době, které nutno zohlednit. Konkrétně dopis Okresní správy sociálního zabezpečení z 8.7.2021 o výplatě důchodových dávek - za rok 2016 ve výši 3 774 Kč měsíčně, za rok 2017 ve výši 3 914 Kč měsíčně, za rok 2018 ve výši 4 112 Kč měsíčně, za rok 2019 ve výši 4 730 Kč měsíčně, za rok 2020 ve výši 5 177 Kč měsíčně a za rok 2021 ve výši 5 357 Kč měsíčně; dále potvrzení Úřadu práce ČR – kontaktního pracoviště [obec] z 15.2.2021 o tom, že žalobkyně byla v evidenci uchazečů o zaměstnání vedena v době od 20.2.2021, od té doby až do 17.7.2011 jí byla poskytována podpora v nezaměstnanosti. 9. Dříve, než bylo zahájeno soudní řízení, vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k výplatě náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.8.2018 – 31.7.2021 dopisem ze dne 19.7.2021 a téhož dne odeslaným žalované. Žalovaná dopisy ze dne [číslo] a 21.7.2021 vyjádřila nesouhlas s výpočtem náhrady, jak jej předložila žalobkyně, k tomu přiložila mzdový list žalobkyně pro rok 2008. Již předtím vyjádřila i [právnická osoba] jako pojistitel žalované dopisy ze dne 15.2.2016 a 22.7.2021 přesvědčení, že aktuálně nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti žalobkyni nevzniká, neboť pokles příjmů žalobkyně a schopnost její soustavné výdělečné činnosti již nejsou v přímé souvislosti s nemocí z povolání. Pojišťovna v té souvislosti odkázala na posudek o invaliditě, podle kterého je rozhodující příčinou poklesu ztráty na výdělku žalobkyně jiné onemocnění nežli nemoc z povolání. 10. K posouzení zdravotního stavu žalobkyně v žalovaném období 1.8.2018 – 30.6.2021 ustanovil soud znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie [celé jméno znalce] a z oboru zdravotnictví, odvětví posudkového lékařství [celé jméno znalce]. Podle sdělení [obec] lékařské komory ze dne 22.9.2022 se totiž jedná o mezioborovou otázku, jednak v oboru ortopedie a jednak v oboru pracovního lékařství. Znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 16.6.2022 zodpověděl otázky ohledně průběhu léčení žalobkyně, jejího současného zdravotního stavu a trvalých následků z ortopedického hlediska. Pokud se znalec nad rámec svého odborného zaměření, avšak k výslovné žádosti soudu vyjadřoval k rozhodující příčině nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně a s tím k souvisejícímu poklesu pracovní schopnosti, pak v tomto rozsahu nebyly tyto jeho závěry relevantním podkladem ke zjištění skutkového stavu věci. Resp. pro odpovědi na tyto otázky vycházel soud ze znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 21.10.2022 ve znění dodatku [číslo] z 24.12.2022 a ve spojení s výpovědí tohoto znalce v řízení před soudem. MUDr. [celé jméno znalce] rozdělil období 1.8.2018 – 30.6.2021 do dvou oblastí, přičemž z hlediska invalidity určil rozhodnou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně recidivu ulnární epikondylitidy s 25 % mírou poklesu pracovní schopnosti a z hlediska určení škody, tj. poklesu zdravotní způsobilosti žalobkyně k předmětné profesi výrobní dělnice u žalované, pak chronickou tendovaginitidu flexorů 2. – 5. prstu pravé ruky jako nemoc z povolání. Vycházeje ze zdravotnické dokumentace žalobkyně jako i znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] dovodil, že dominantní roli ztráty zdravotní způsobilosti k předmětné práci u