9 C 67/2024-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa , adresa, , , adresa, . Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, v množství 6,575 MWh fakturou č. , hodnota, částkou , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou smluvních závazků, dluh se stal splatným dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla nucena ukončit smluvní vztah se žalovanou. Následně dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, čímž pohledávky ke dni , datum, přešly na žalobkyni, žalované bylo postoupení písemně oznámeno. Dne , datum, byla žalované zaslána předžalobní výzva, ani poté žalovaná na fakturu již ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení svým postojem, když nereagovali na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se společnost , právnická osoba, . zavázala dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese , adresa, , PSČ , adresa, a žalovaná se zavázala platit za odebranou elektřinu vyfakturovanou cenu spotřeby. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ.5. Fakturou č. , hodnota, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebovanou elektřinu za období od , datum, do , datum, v množství 6 575 kWh částkou , částka, . Vyúčtovaná cena byla splatná dne , datum, .6. Upomínkou ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužných částek.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatků a předávacího protokolu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou v celkové výši , částka, na žalobkyni.8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky vedené na účtu č. , hodnota, .9. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, spolu s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky.10. Žalovaná nerozporovala tvrzení žalobkyně, že na vyfakturovanou cenu neuhradila ničeho.11. Z výše uvedených listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav: Společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese , adresa, , PSČ , adresa, . Žalovaná se zavázala zaplatit za odebranou elektřinu vyfakturovanou cenu spotřeby. Fakturou č. , hodnota, se splatností dne , datum, vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované spotřebovanou elektřinu za období od , datum, do , datum, v množství 6 575 kWh částkou , částka, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy ze dne , datum, na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná nezaplatila ničeho ani po výzvě zaslané zástupcem žalobkyně.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:13. Podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném do , datum, (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.14. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.17. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny s prvky smlouvy kupní v souladu s výše citovanými ustanoveními, přičemž žalovaná své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas nesplnila, když neuhradila vyúčtované částky za dodanou elektřinu. Soud proto žalobě vyhověl, jelikož žalobkyně prokázala právní titul i výši žalované částky. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení přiznal soud žalobkyni na základě § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti.18. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žalob), paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . V daném případě byla aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku , částka, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. , adresa, pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvod k jejímu prodloužení.