9 C 101/2025-32 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s bankou , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „Banka“), dne , datum, Smlouvu o úvěru – Expres půjčka, v níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž splátka byla složena z platby jistiny, poplatků (dle Sazebníku Banky) a úroku při sazbě 9,7 % p.a. Žalovaný byl dle Smlouvy a dle čl. 13 písm. c) produktových podmínek povinen neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky Banky. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva a dopisem ze dne , datum, ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni , datum, , současně uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku zahrnující úroky, poplatky a smluvní pokuty ve výši , částka, byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění měla Banka nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, dlužných poplatků a smluvní pokuty. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Žalovanému byla poskytnuta částka , částka, , na předmětný úvěr uhradil celkem , částka, . Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem , částka, . Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru , částka, , poplatků a smluvní pokuty , částka, , kapitalizovaných úroků z úvěru , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení , částka, , úroků ve výši 9,7 % p. a. z dlužné jistiny úvěru , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z dlužné částky , částka, (dlužná jistina úvěru , částka, , dlužné poplatky a smluvní pokuty , částka, ) od , datum, do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu svůj dluh neuhradil.2. Před uzavřením smlouvy o úvěru Banka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného podle žádosti o úvěr, výpisů z běžného účtu a náhledem do registrů ověřila situaci žalovaného (interní a externí databáze, bankovní a nebankovní registr klientských informací). V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází Banka z příjmu, který klient deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Žalovaný dále v Žádosti o úvěr uvedl, že je od dne , datum, na dobu neurčitou zaměstnán jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČO , IČO, , že má vlastní bydlení, je ženatý, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí , částka, a že má dvě vyživovací povinnosti vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka porovnávala jeho příjem ověřený z běžného účtu a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů Banka zjistila, že vůči Bance měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, a z externích zdrojů Banka zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, . Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 68,32 %. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného, jak je popsáno výše, Banka žádosti žalovaného vyhověla a schválila žalovanému úvěr ve výši , částka, , když výše nové splátky byla , částka, . Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje žalovaného doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané , právnická osoba, a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu žaloba byla řádně doručena.4. Z listinných důkazů má soud za zjištěný následující skutkový stav:5. Žalovaný dne , datum, žádal Banku o poskytnutí úvěru v částce , částka, , přičemž uvedl a doložil, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, od , datum, na dobu neurčitou, a to na pozici dělník/řemeslník. Jeho čistý měsíční příjem činil , částka, . Celkový příjem domácnosti pak uvedl a doložil v částce , částka, měsíčně, výdaje přiměřené své sociální situaci. Žalovaný sdělil, že je ženatý a bydlí ve vlastním domě či bytě od roku 2005. K ověření své totožnosti žalovaný předložil svůj občanský a řidičský průkaz (prokázáno žádostí o úvěr).6. Banka a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru – expres půjčka, kterou se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky Bance vrátit v 95 měsíčních splátkách po , částka, a jedné splátce v částce , částka, , splátky splatné každého 10. dne v měsíci počínaje dnem , datum, . Součástí každé splátky byla úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 9,7 % ročně, poplatků, částečně vyjmenovaných ve smlouvě samotné, ve zbytku podle sazebníku poplatků. Podle článku III bodu 4. činil poplatek za jednorázové zaslání každé písemné upomínky částku , částka, a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný částku , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky Banky (prokázáno smlouvou o úvěru – Expres půjčka ze dne , datum, , všeobecnými obchodními podmínkami).7. Banka dne , datum, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, (prokázáno platební historií žalovaného ke smlouvě č. , hodnota, ).8. Banka z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků úvěr č. , č. účtu, ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka ke dni , datum, činila , částka, a skládala se z dlužné jistiny , částka, , úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, , poplatků , částka, a nákladů na upomínání ve výši , částka, (prokázáno smlouvou o úvěru, platební historií žalovaného, oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, ).9. Žalovaný uhradil dle smlouvy celkem , částka, ve 23 splátkách (prokázáno platební historií žalovaného a výpisy z úvěrového účtu).10. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným je uvedena v příloze č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, (položka 523).11. Banka žalovanému oznámila postoupení pohledávky vzniklé z titulu smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, ).12. K zaplacení žalované částky ze smlouvy o úvěru - Expres půjčka uzavřené dne , datum, s Bankou byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, podaným k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne).13. V posuzované věci soud podrobně zvažoval, zda lze považovat zákonnou povinnost Banky dostatečně zkoumat a zhodnotit úvěruschopnost žalovaného za splněnou. Před uzavřením úvěrové smlouvy Banka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného podle příslušné žádosti o úvěr a výpisů z běžného účtu, náhledem do registrů ověřila situaci žalovaného (interní a externí databáze, bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík). Banka se nespoléhala pouze na údaje deklarované žalovaným, ale tyto ověřila a porovnala s dokumenty, relevantními databázemi a matematickými modely. Příjmy i výdaje žalovaného posoudila v potřebném rozsahu, vycházela – mimo jiné – i z údajů běžného účtu. Banka nezjistila informace, které by naznačovaly, že žalovaný není úvěruschopný. Dle názoru soudu Banka ovšem nedostatečně zkoumala výši výdajů žalovaného. I přes výše uvedené soud přihlédl nejen k dalším krokům Banky ohledně výše specifikované zákonné povinnosti, ale zejména k výši splátky, kterou měl žalovaný povinnost dle úvěrové smlouvy měsíčně Bance hradit, a to 2 402, , částka, . Dále měl soud i značné pochybnosti o oprávněnosti Banky požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve sjednané výši – tj. 20 % z dlužných splátek po zesplatnění úvěru. Nakonec se soud rozhodl považovat i sjednání smluvní pokuty za platné, přestože částka odpovídající smluvní pokutě je na hranici zákonnosti. Pouze po pečlivém zohlednění všech výše uvedených skutečností, též z důvodu, že