12 C 282/2022-11 — Okresní soud v Mělníku

Manžel se návrhem ze dne [datum] domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Mělníku. Manžel uvedl, že každý z manželů v průběhu manželství bydlel jinde, manželka dál žila s dcerami u své matky. Matka manželky byla od počátku proti jejich manželství. Manželé si přestali důvěřovat a odpadl důvod pro setrvání v manželském svazku, manželství nebylo fakticky nikdy naplněno, společně nikdy nebydleli, děti neměli, žádný společný majetek. Manželka se k návrhu manžela na rozvod manželství při ústním jednání soudu připojila a rovněž navrhla, aby manželství bylo soudem rozvedeno. Z oddacího listu účastníků z [datum], výpisů z Centrální evidence obyvatel a ze shodných tvrzení účastníků soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne [datum] před Městským úřadem v Mělníku manželství, manželé spolu nikdy nebydleli, společné děti nemají. Oba jsou národnosti české, státními příslušníky České republiky. Na obnově manželství nemají zájem, jejich manželství trvá více než rok. Oba účastníci shodně za příčinu rozvratu manželství označili ztrátu důvěry. Podle ustanovení §755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Protože v tomto řízení byly splněny podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Manželka se k návrhu manžela připojila, shodně manželé označili za příčinu rozvratu manželství ztrátu důvěry, oba manželé nadále setrvat v manželství nechtějí a vzhledem k jejich postoji, kdy každý z manželů žije odděleně, nelze předpokládat obnovení manželského soužití. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť dospěl k závěru, že přiznání náhrady nákladů řízení neodůvodňují ani okolnosti případu, ani poměry účastníků. Vzhledem ke skutečnosti, že se manželka k návrhu na rozvod manželství připojila, považuje soud návrh na rozvod manželství jako společný návrh, a to ve smyslu ust. § 384 zák. č. 292/2013 Sb. Proti společnému návrhu na rozvod manželství, bylo-li společnému návrhu vyhověno, není ve smyslu ust. § 395 zák. č. 292/2013 Sb. odvolání přípustné.