12 C 382/2021-14 — Okresní soud v Mělníku

Manželka se návrhem ze dne [datum] domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] před Obecním úřadem Byšice. Uvedla, že v manželství se narodily dvě nezletilé děti, dne [datum] syn [jméno] a dne [datum] dcera [jméno]. Manželka označila manželství zpočátku za spokojené, nicméně postupem času začalo docházet k neshodám způsobeným odlišnými životními prioritami a postoji a i představami o společném životě. Manželství označila za trvale rozvráceno. Manžel se v průběhu ústního jednání soudu připojil k návrhu manželky na rozvod manželství. Z oddacího listu účastníků z [datum], z rozsudku Okresního soudu v Mělníku, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a ze shodných tvrzení účastníků soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: účastníci uzavřeli dne [datum] před Obecním úřadem Byšice manželství. Oba jsou národnosti české, státními příslušníky České republiky. Účastníkům se narodily dvě nezletilé děti, dne [datum] syn [jméno] a dne [datum] dcera [jméno], rozsudkem Okresního soudu v Mělníku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství, rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Podle ustanovení §755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Protože v tomto řízení byly splněny podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Manželé shodně označili ve společném návrhu příčinu rozvratu manželství v neshodách, v odlišných postojích a představách o společném životě. Vzhledem k tomu, že manželé společně nežijí a k jejich postoji při rozvodu manželtví, nelze předpokládat, že dojde k obnovení manželského soužití. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť dospěl k závěru, že přiznání náhrady nákladů řízení neodůvodňují ani okolnosti případu, ani poměry účastníků. Vzhledem ke skutečnosti, že se manžel k návrhu na rozvod manželství připojil, považuje soud návrh na rozvod manželství jako společný návrh, a to ve smyslu ust. § 384 zák. č. 292/2013 Sb. Proti společnému návrhu na rozvod manželství, bylo-li společnému návrhu vyhověno, není ve smyslu ust. § 395 zák. č. 292/2013 Sb. odvolání přípustné.