20 C 253/2021-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 23 458,89 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazených plateb za sdružené služby dodávky elektřiny a plynu. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalované na základě smluv ze dne [datum] dodávala v období od [datum] do [datum], od [datum] do do [datum] elektřinu a za období od [datum] do [datum] plyn, za což žalovaná zaplatila pouze část dluhu. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dluhu. Žalovaná však na svůj ničeho neuhradila a ani k žalobě se nevyjádřila. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listin založených žalobkyní do spisu učinil soud následující skutková zjištění odpovídající i závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení podepsali dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Žalobkyně se v ní zavázala dodávat do odběrného místa vedeném pod č. EAN OPM: [číslo] na adrese [adresa]. Žalobkyně žalované vyfakturovala cenu sdružených služeb dodávek elektřiny fakturou [číslo] ve výši 3 344,04 Kč za fakturační období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum] /viz faktura č. l. 23 - 24 spisu/, dále fakturou [číslo] ve výši 3 092,45 Kč za fakturační období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum] /viz faktura č. l. 28 - 29 spisu/ a fakturou [číslo] ve výši 16 782,78 Kč za fakturační období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum] /viz faktura č. l. 32 – 33 spisu/. Účastníci řízení dále podepsali dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu [číslo] jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu. Žalobkyně se v ní zavázala dodávat do odběrného místa vedeném pod č. EIC OPM: [anonymizováno] na adrese [adresa]. Žalobkyně žalované vyfakturovala cenu sdružených služeb dodávek plynu fakturou [číslo] ve výši 879,95 Kč za fakturační období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum] /viz faktura č. l. 26 – 27 spisu/ a fakturou [číslo] ve výši 859,67 Kč za fakturační období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum] /viz faktura č. l. 30 – 31 spisu/. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby dne [datum] výzvu k plnění. Žalovaný svůj dluh hradila pouze částečně, a to platbou ve výši 1 500 Kč ze dne [datum] /viz předžalobní výzva včetně podacího archu na č. l. 35 – 37 spisu/. Žalovaná netvrdila a v řízení ani jinak nebylo prokázáno, že by za sdružené služby dodávky elektřiny a plynu poskytnuté jí žalobkyní ve shora uvedených obdobích zaplatila více, než tvrdila žalobkyně. Soud tedy vycházel z toho, že žalobkyně žalované poskytla sdružené služby dodávky elektřiny a plynu, za něž žalovaná nezaplatila plnou kupní cenu, ačkoli byla o zaplacení upomínána. 5. Při právní kvalifikaci soud vycházel z § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) upravujících koupi s přihlédnutím k ustanovením zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 2079 odst. 1 o. z., se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 50 odst. 2 věta prvá energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 72 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. 6. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně žalované na základě smluv poskytovala sdružené služby dodávky elektřiny a plynu, a vzniklo jí tak podle § 2079 o. z. ve spojení s § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 energetického zákona právo na zaplacení kupní ceny. Za situace, kdy žalobkyně prokázala existenci právního vztahu mezi ní a žalovanou i jeho obsah, včetně povinnosti žalované platit kupní cenu, bylo břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání případného zaplacení kupní ceny na žalované, která však v tomto směru nic neprokázala ani netvrdila. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky přiznal soud žalobkyni též právo na úrok z prodlení z dlužné kupní ceny dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 391 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 939 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 458,89 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).