17 C 49/2024-23 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 18 348,75 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se na základě uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne , datum, jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny. Žalobkyně se na základě předmětné smlouvy zavázala dodávat žalované elektřinu ze zařízení distributora do odběrného místa nacházejícím se na adrese , adresa, . Součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dodanou elektřinu vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou za období od , datum, do , datum, VS , var. symbol, na částku 131 536,76 Kč, která byla splatná dne , datum, . Žalovaná na tuto fakturu dne , datum, uhradila žalobkyni částku 113 188,01 Kč. Žalobkyně tak vůči žalované stále eviduje dluh ve výši 18 348,75 Kč. Příslušenství tvoří smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po zaslané předžalobní upomínce dne , datum2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu v napěťové hladině NN ve sjednaném množství a výkonu a zajistit přenos, distribuci a systémové služby do odběrného místa vedeném pod č. , Anonymizováno, , nacházejícím se na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy byly i specifikace odběrných míst, všeobecné obchodní podmínky a cena žalobkyně, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Smluvní strany si v čl. VIII. odst. 1 všeobecných obchodních podmínek sjednaly, že žalovaná je povinna v případě prodlení s úhradou peněžitého plnění, zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení /viz smlouva na č. l. 9 – 10 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 6 – 8, cena na č. l. 10 p. v. spisu, specifikace odběrného místa na č. l. 11 spisu/. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou č. , hodnota, znějící na částku 131 536,76 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, se splatností do , datum, , přičemž žalovaná uhradila dne , datum, pouze částku ve výši 113 188,01 Kč /viz mimořádné vyúčtování na č. l. 12 – 14 spisu, nesporovaná žalobní tvrzení/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní upomínka na č. l. 15 spisu, poštovní podací arch na č. l. 16 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradila více, než kolik uváděla žalobkyně, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaná však nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyně měla nárok na zaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu ve výši 131 536,76 Kč. Žalovaná však žalobkyni uhradila pouze částku 113 188,01 Kč, k úhradě tak zbývá částka 18 348,75 Kč. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalované. Na ní bylo, aby tvrdila a samozřejmě i prokázala, kdy a jak dlužnou částku uhradila, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno, žalobkyně uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. v ujednané výši tak, jak je žalobkyně uplatnila.10. , adresa, k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 641 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 348,75 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.