19 C 105/2024-32 — Okresní soud v Mělníku

Předmětem řízení je návrh žalobkyně na zrušení společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s návrhem na zrušení SJM s tvrzením, že žalovaný měl v minulosti řadu dluhů, které mu zřejmě vznikly v důsledku jeho podnikání. Žalobkyně se vznikem těchto dluhů nemá nic společného, byla však nucena podílet se na jejich úhradě. Žalovaný podniká jako osoba samostatně výdělečně činná, IČO , IČO, . V minulosti proti žalovanému byla vedena řada řízení. Na úhradě těchto dluhů se pak podílela také žalobkyně. Jelikož žalovaný nadále podniká, a s ohledem na předchozí zkušenosti se manželka obává, že existuje reálná hrozba dalších exekucí, pročež má žalobkyně důvodné obavy, aby podobná situace nenastala znovu a hospodaření žalovaného se žalobkyně nepříznivě nedotklo. Žalobkyně je tak vystavena nebezpečí majetkové újmy, musí chránit své příjmy, které potřebuje především pro vedení domácnosti, proto navrhuje SJM zrušit, eventuálně zúžit až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti účastníků; práva na náhradu nákladů se výslovně vzdává.Žalovaný uvedl, že se k návrhu zcela připojuje, souhlasí s obsahovými i formálními náležitostmi návrhu, a shodně navrhuje SJM zrušit, eventuálně zúžit.Podle ustanovení § 153a odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle odst. 2 rozsudek pro uznání, nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).Podle ustanovení § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.Dle ust. § 724 odst. 1 o. z. je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Dle odst. 2 je závažným důvodem vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.Dle ust. § 727 odst. 1 o. z. rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Dle odst. 2 rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila.Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že manžel podnikal a podniká dosud, přičemž mu z podnikání vznikaly dluhy, které se negativně promítly i do majetkových poměrů manželky. Naplnění kritéria závažného důvodu nemusí být spjato jen se zahájením podnikatelské činnosti, ale i s podnikatelskou činností jako takovou, soudem může být rizikovost posouzena kdykoliv v průběhu této podnikatelské činnosti. Jelikož v době rozhodování soudu je dle shodných tvrzení obou účastníků podnikání manžela rizikovým, je nutno, aby soud svým rozhodnutím zajistil žalobkyni větší ochranu před negativními důsledky tohoto podnikání. V této věci tak byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ust. § 99 odst. 1 o. s. ř, a soud proto společné jmění manželů zrušil.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšná žalobkyně se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.