19 C 163/2024-60 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřel dne , datum, smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu č. 8761140508401/PD, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 21,90 % ročně a s případnými poplatky tak, že bude na běžném účtu udržovat dostatečný kladný zůstatek. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, , pročež žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, . Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky v celkové výši , částka, (, částka, za písemné upomínky v souladu s čl. 3 úvěrové smlouvy, a poplatku ve výši , částka, za vedení účtu), příslušenství se skládá z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, ke dni , datum, , a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení do zaplacení.2. Žalobkyně následně vzala žalobu v rozsahu zaplacení smluvního úroku převyšujícího 15 % ročně z jistiny od , datum, (90. dne prodlení) do zaplacení. Soud proto řízení v této části postupem dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), zastavil.3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz sdělení ředitelství služby cizinecké policie, informační obor na č. l 10/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány, které si žalovaný vlastnoručně převzal. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:6. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o úvěru - o povoleném debetu na běžném účtu č. 8761140508401/PD včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 21,90 % ročně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku nejpozději do /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , avšak svůj dluh neuhradil řádně a včas, pročež žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, /viz oznámení o zesplatnění/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.7. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně odkázala na systém výpočtu stanovení kreditního skóre dlužníka při využití statistického modelu právní předchůdkyně žalobykně, dále právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech SOLUS, BRKI a NRKI, jakožto i v dalších registrech, a dále vycházela i z údajů z transakčního chování na běžných účtech klienta vč. vyhodnocení rizikových/anti – fraud kontrol. Žalobkyně však žádné konkrétní údaje soudu mimo obecný popis způsobu zkoumání úvěruschopnosti neuvedla, když toliko odkázala na závěr právní předchůdkyně žalobkyně, že posuzování úvěruschopnosti proběhlo s kladným výsledkem /viz protokol o ověření úvěruschopnosti klienta na č. l. 51-52/. Pakliže žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z průměrných příjmů na běžném účtu ve výši , částka, , tak tyto nebyly soudu nijak doloženy, a ohledně zjištěné (či stanovené) výše výdajů nebylo soudu sděleno ničeho konkrétního. S ohledem na absenci konkrétního sdělení o způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zejména sdělení vstupních a výstupních hodnot, tak soud nemohl obecně tvrzený postup právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem přezkoumat, tedy nezbývalo než dospět k závěru o neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti.8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.9. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).12. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.17. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu