6 C 35/2025-67 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 7. 7. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 12 743,38 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel distančně po posouzení jeho úvěruschopnosti dne 18. 10. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 38 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 5 500 Kč. První splátka úvěru byla splatná dne 17. 11. 2024, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do konce úvěrového rámce, který měl nastat dne 11. 4. 2026. Žalovaný však nedodržel podmínky pro splácení, když na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně proto úvěr ke dni 17. 2. 2025 zesplatnila. Žalovanou částku 12 743,38 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 5 499,97 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 109,45 Kč, smluvní úrok ve výši 7 012,15 Kč, poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši 47,58 Kč, poplatek za službu „informační SMS servis“ ve výši 20,16 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny od 18. 11. 2025 do 16. 2. 2025 v celkové výši 54,07 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 5 677,16 Kč (dlužná jistina ve výši 5 499,97 Kč + poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši 47,58 Kč + poplatek za službu „informační SMS servis ve výši 20,16 + poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 109,45 Kč) od 18. 2. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 18. 10. 2024 smlouvu o revolvingovému úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 38 100 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do konce kreditového rámce, který měl nastat dne 11. 4. 2026. Úroková sazba byla stanovena pevnou denní sazbou 1,066 %, RPSN činila 2 078,20 %. Součástí smlouvy o úvěru byl sjednán též poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Žalovaný si smlouvou dále mimo jiné sjednal službu „Klidné spaní“ (možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní) ve výši 3,66 Kč denně a službu „Informační SMS servis“ (upozornění na blížící se splatnost dluhu prostřednictvím SMS) ve výši 0,96 Kč denně. Žalovaný měl svůj dluh splatit v celkovém počtu 541denních splátkách ve výši 59,98 Kč, kdy tato částka byla tvořena splátkou jistiny, úroku a sjednaných poplatků. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně /viz smlouvu o úvěru na č. l. 8-10 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 11-19 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 24-25 spisu, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru na č. l. 32-33 spisu, předpis denních splátek na č. l. 34-41 spisu/. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 30 000 Kč, přičemž dle identifikovaných příjmů žalovaného žalobkyně ověřila, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 18 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že jeho výdaje činí 3 000 Kč na bydlení a 4 000 Kč jako ostatní nezbytné výdaje /viz výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 22 spisu, obecné principy posuzování a filozofie společnosti na č l. 26-28, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 29-31 spisu, identifikované příjmy na č. l. 42-51 spisu/. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr na jeho bankovní účet č. , č. účtu, ve výši 5 500 Kč /viz potvrzení o provedení transakce na č. l. 20 spisu, sdělení banky na č. l. 64-65 spisu/. Žalobkyně úvěr zesplatnila emailem odeslaným žalovanému dne 17. 2. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 19. 6. 2025 odeslanou téhož dne /viz zesplatnění na č. l. 52 spisu, předžalobní výzva na č. l. 53 spisu, podací arch na č. l. 54 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a vš