19 C 299/2025-68 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (ve znění jejího dodatku ze dne , datum, ), na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše , částka, (později navýšeno na , částka, ), a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 16,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši původně , částka, , dodatkem upravené na výši , částka, . Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Pohledávka byla smlouvou ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. Toliko tzv. „prostým“ e-mailem omluvila svou neúčast u soudního jednání z důvodu jejího zaměstnání, a požádala, zda by dluh mohla uhradit do konce měsíce ledna 2026. Soud však v tomto směru k žádosti nemohl přihlédnout, neboť v případě podání ve věci samé musí rozlišovat, zda elektronické podání je bez uznávaného elektronického podpisu či s uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (viz § 6 tohoto zákona), resp. podáním odeslaným z datové schránky. První, méně formální „prostou e-mailovou zprávu“, obsahující podání ve věci samé, je nutné ve smyslu ust. § 42 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) do tří dnů doplnit předložením originálu v listinné podobě nebo zasláním podání s uznávaným elektronickým podpisem, resp. zasláním prostřednictvím datové schránky, jinak se má za to, jako by neexistovalo. Není-li podání ve lhůtě tří dnů doplněno, je situace stejná, jako kdyby vůbec nebylo učiněno. K těmto podáním soud (bez dalšího) nepřihlíží.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) po řádném posouzení úvěruschopnosti dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (ve znění jejího dodatku ze dne , datum, ) včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet s případnými poplatky a s úrokem ve výši 16,9 % ročně, z čehož však žalobce požaduje pouze výši 12,75 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, /viz smlouvu o úvěru vč. dodatku včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 16-19 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostávala do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 33/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, , s účinností ke dni , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 34-40 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 42-43 spisu/.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.10. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalované jako úvěrované úvěrový rámec opakovaně až do výše , částka, s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , nehradila však příslušné splátky řádně a včas, neboť se dostala se splácením jednotlivých splátek do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající požadované nesplacené části jistiny, společně se smluveným úrokem.11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Soud nestanovil delší pariční lhůtu (jak žalovaná požadovala ve svém podání, ke kterému nebylo lze přihlížet), neboť žalovaná nijak potřebu poskytnutí delší lhůty k plnění neodůvodnila, přičemž obvyklá lhůta k plnění ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. činí právě 3 dny. To však neznamená, že po jejím uplynutí musí žalobkyně ihned přistoupit k exekučnímu vymáhání – je tak pouze na případné dohodě mezi účastníky ohledně dalšího postupu, zda například žalovaná požádá přímo žalobkyni o delší lhůtu k možnosti svůj dluh uhradit, a zda žalobkyně této žádosti vyhoví, či již přistoupí k nucenému výkonu rozhodnutí apod.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.