11 C 277/2020-20 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 2 000 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] mezi [příjmení] [příjmení], p.l.c. a žalovanou, jíž byla žalované poskytnuta zápůjčka 2 000 Kč, žalovaná zápůjčku neuhradila do [datum], jak bylo dohodnuto a dostala se do prodlení. 2 000 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se nedostavila. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Info o vyplacení 2 000 Kč [jméno] number: [číslo], ve spojení s potvrzeními o vyplacení 2 000 Kč dne [datum] prokazují, že žalované bylo vyplaceno na jeho účet celkem 2 000 Kč. 6. STANDARDNÍ EVROPSKÉ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU, [příjmení] [příjmení] – Standardní Podmínky Smlouvy o Úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, [příjmení] [příjmení] - Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice nejsou žalovaným podepsány. 7. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s výzvou k úhradě prokazuje, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky za ním žalobkyni a byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Poštovní podací arch s datem [datum], že byl dopis odeslán žalované. 8. Předžalobní upomínka ze dne [datum] prokazuje, že byla žalované zaslána předžalobní upomínka s výzvou k zaplacení. 9. Faktura [číslo] prokazuje, že žalovaná úvěr čerpala a prokazují žalovanou výši dlužné částky. 10. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] prokazuje, že smlouva za žalovanou byla postoupena žalobkyni. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud nemá za prokázané, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byl konkrétně žalovaný, kdo měl uzavřít smlouvu, ani jak byla při jejím uzavírání ověřena totožnost žalovaného, pouhé poskytnutí osobních údajů bez jejich ověření není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalovaného mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Soudu nebyla předložena žádná listina podepsaná žalovaným, soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil. To, že žalobkyně tvrdí, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o zápůjčku byl skutečně žalovaný. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o zápůjčce uzavřena. Soud se tak zaobíral tím, zda byla zápůjčka vyplacena žalovanému a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaný. Soud proto vyšel z toho, že na straně žalovaného, nebylo-li prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, došlo k bezdůvodnému obohacení. Jelikož byla žalované zaslána výzva k úhradě [datum], dospěl soud k závěru, že 3 dny poté musela žalovaná již vědět o tomto obohacení a následující den se dostala do prodlení. Soud proto přiznal úroky z prodlení od [datum]. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím tento počátek prodlení. 12. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy zák. č. 89/2012 Sb. 13. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až§ 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. 14. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v rozsahu jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Co se týče příslušenství ve formě úroků z prodlení, soud žalobu v části výrokem ad I zamítl, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno k tvrzenému počátku prodlení. 16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.